Zatímco při minulých soudech s Kajínkem byla kvůli bezpečnostním opatřením uzavřena část ulic v okolí justičního paláce a na křižovatkách na Klatovské třídě od věznice až k soudu stály ozbrojené policejní hlídky, v pondělí byl začátek procesu o něco klidnější. Nebyla uzavřena žádná ulice a u soudu nestáli ozbrojenci. Byli pouze na chodbě a doprovázeli Kajínka do jednací síně.

Vojtěch Pokoš, který útok v roce 1993 přežil, podobně jako v minulém řízení odmítl vypovídat s tím, že nic nového nemá. Jednání začalo opět za velké pozornosti médií, přišli se podívat i Kajínkovi příznivci. Bylo jich ale méně než v minulosti. Lidé už totiž většinou věděli, že do jednací síně se dostane jen omezený počet lidí, kteří si předem vyzvedli vstupenky. Soudní síň tak zaplnili především novináři.

První měl být v pondělí vyslechnut svědek Alexander Hegedüss, k soudu ale nepřišel, je prý nezvěstný. Soud proto začal vyslýchat nového svědka Františka Schreyera. Ten byl naopak velmi sdílný.

Svědek měl strach z policie

Jak soudu sdělil, se zastřelenými (podnikatelem Štefanem Jandou a bratry Pokošovými) se dobře znal: "Vychloubali se mi, jak dělaj vymahačky, jak půjčují peníze, jak jsou do toho zapojený různí podnikatelé, i o tom, že tady je několik skupin policajtů, co jsou proti sobě. Neustále se chlubili, že jsou s policií zadobře, že když na ně někdo podá trestní oznámení, že se to vždycky zahladí. Janda se přátelil s policisty Kronďákem, Mikešem a Kadeřábkem. Ti byli na jeho straně."

"Když jsem se pak ve vězení v roce 1998 sešel s Vojtěchem Pokošem," pokračoval Schreyer, "ptal jsem se ho na ty věci. Jednou mi to vylíčil. Mikeš dlužil Jandovi 400 tisíc korun, a proto z něj měl velký strach, na Kronďáka taky měli nějaké materiály. Na schůzce v serpentinách se měli sejít s Vlasákem a na doporučení Kronďáka přijeli neozbrojení - oni, kteří bez zbraně nikam nešli. Mikeš s Kronďákem je měli údajně jistit."

"Ještě mi Pokoš povídal, že jeden z nich, zřejmě Mikeš, zkoušel stoupnutím na zátylek, jestli je mrtvý. Měl štěstí, že se mu to podařilo nahrát. Myslím, že Janda už přerůstal policajtům přes hlavu..." dodal  Schreyer. Se svým svědectvím se přihlásil až nyní, neboť se prý bál o svůj život a svoji rodinu ze strany policie - vrazi jsou podle něho právě v jejích řadách.

Kajínek: Chtěl bych spravedlivý proces

"Vždy jsem slýchal, že proběhl spravedlivý proces, byl jsem odsouzen, tak co stále chci. Když jsem se ptal, co je to spravedlivý proces, bylo mi řečeno, že je to tehdy, když obě strany mají stejné možnosti. To jsem ale já nezažil. Přístup policie z mého pohledu byl vždy tragický. Vydírala svědky, nutila je mluvit, co nebyla pravda. Od začátku říkám, že s případem v borských serpentinách nemám nic společného a jsem odsouzen na základě jediného důkazu, že mě Pokoš označil," namítal Kajínek.

"Když jsem žádal konfrontaci s ním i dalšími svědky, byla mi vždy zamítnuta. Stejně jako rekognice. Dnes místo, kde se čin stal, už neexistuje. Veškeré mé žádosti a návrhy na dokazování mi vyšetřovatel vždy zamítl. Když jsem byl zadržen, bylo u mě nalezeno 12 zbraní. Jak se ukázalo, ani s jednou z nich nebyl spáchán jediný trestný čin..." dodal vězeň, který se stal celebritou.