Například průměrná pokuta za překročení nejvyšší povolené rychlosti o 20 kilometrů v hodině se v Česku pohybuje kolem 13 eur (390 korun), zatímco ve Finsku, kde jsou podle statistik pokuty nejvyšší, dosahuje 483 eur (14 500 korun). Švédsko, které je zemí s nejnižší nehodovostí v Evropě, pokutuje řidiče za překročení rychlosti o 20 kilometrů v hodině v průměru částkou 173 eur (5200 korun).

Srovnatelné pokuty jsou v Česku a ostatních evropských zemích například za nepoužití bezpečnostních pásů. V Česku za to řidič nebo spolujezdec zaplatí 33 eur (990 korun), v Rakousku 21 eur (asi 630 korun) a v Polsku 25 eur (750 korun). Na Slovensku za jízdu bez pásů zaplatí řidič nebo spolujezdec v obci 12 eur (360 korun) a mimo obec 50 eur (1500 korun).

Některé země pokutují majitele auta, ne řidiče

Podle ministerstva dopravy je také v řadě zemí EU běžné kontroverzní přenesení odpovědnosti za spáchání přestupku na vlastníka vozidla, ať již vůz v době přestupku řídil, či ne. Nový bodový systém s tím počítá.

V Irsku je vlastník povinen do 28 dnů policii identifikovat řidiče, pokud tak neučiní, musí pokutu zaplatit sám. Také v Itálii nebo Francii platí pokutu vlastník vozidla, pokud neprokáže, že auto v době přestupku řídil někdo jiný. Například ve Finsku ale nemůže policie vlastníka sankcionovat za to, že odmítne identifikovat řidiče. Také v Německu může vlastník odmítnout sdělit, kdo vozidlo v době přestupku řídil. Pokud to však udělá vícekrát, může mu policie nařídit, aby vedl knihu jízd.

Sněmovna bude o novém zákoně, který má bodový systém zavést, jednat na schůzi, která začala v úterý. Výhrady k předloze má především ODS. Zavedení bodovému systému se jí nelíbí, speciálně pak trestání přestupků, jejichž hodnocení závisí na subjektivním vnímání policie.

Bodový systém počítá s tím, že řidič má za každý dopravní přestupek dostávat určitý počet trestných bodů, při dosažení 12 bodů by přišel o řidičský průkaz. Při porušení některých předpisů má podle upravené verze zákona policie neukázněné řidiče trestat mírněji, než původně navrhoval kabinet. Šimonovský věří, že novela má po úpravách solidní šanci na schválení. Minule snaha vlády zkrachovala kvůli kritice opozice i neúčasti a nesouhlasu velké části koaličních poslanců.