Každý občan má podle Listiny základních práv a svobod a také podle české Ústavy právo vyslovit svůj názor veřejně či v médiích, aniž by mu hrozil postih. Státní moc nesmí zasahovat do práva na svobodu projevu a může veřejnou diskusi omezit jen v nejnutnějším případě, protože jde o diskusi prohlubující demokracii, zdůvodnil rozsudek Ústavní soud.

Rejžek se již dříve zpěvačce omluvil osobním dopisem i placeným inzerátem v novinách, ale současně zdůraznil, že se obrátí na Ústavní soud. Podle soudů nižší instance použitím termínu mafiáni zasáhl do osobnostních práv žalobkyně.

Nejvyšší soud, stejně jako vrchní, rozhodl loni v červnu ve prospěch Vondráčkové a potvrdil, že se jí Rejžek musí omluvit . Oba verdikty dnes ÚS zrušil. Podle ÚS tak v platnosti zůstává rozsudek Městského soudu v Praze, který žalobu Vondráčkové na ochranu osobnosti zamítl.

Šlo o kritiku s nadsázkou

"Při posuzování konfliktu práva na svobodu projevu a práva na ochranu osobnosti je třeba přihlédnout na hodnotový soud každého výroku. V tomto případě se vrchní i nejvyšší soud zabývali tím, že prokazovali pravdivost výroků hudebního kritika Rejžka. Přitom měli hledat hodnotové ukazatele, protože ve zveřejněných článcích šlo pouze o kritiku, která byla řečena s nadsázkou," uvedl soudce zpravodaj František Mucha.

Celý problém začal v říjnu 2000, kdy v médiích vyšel první článek, v němž hudební kritik Jan Rejžek vyslovil názor, že za úspěchy Heleny Vondráčkové jsou kontakty s hudební mafií, které si zpěvačka udržela už z doby totality, kdy ji zástupci politické moci údajně prosazovali v rádiu či televizi. Na tuto kritiku si oba ještě několikrát vyměnili své názory v médiích a Helena Vondráčková podala na Rejžka žalobu na ochranu osobnosti.

"Tady šlo o výměnu názorů v médiích a tedy o veřejnou diskusi, kdy měli oba stejný přístup v médiích. Vrchní i nejvyšší soud špatně vyhodnotily situaci a nadřadily právo na ochranu osobnosti nad právo na svobodu projevu. Navíc veřejně známé osobnosti musejí více snášet kritiku v médiích, protože mají lepší přístup ke sdělovacím prostředkům, aby se bránily," uvedl dnes Duchoň.

Podle ÚS by stát neměl zasahovat do výměny názorů osobností hudebního či politického světa v médiích, protože jde o veřejnou diskusi, která podporuje demokracii. Na každou kritiku se je třeba dívat v kontextu doby, v níž vzniká a kritika je ústavně přípustná.