Rozhodnutí krajského soudu je konečné. Žalobce vinil Matějku z toho, že od února do prosince 2000 vypaloval na svých zařízeních zákazníkům kopie kompaktních disků. Lidé si originály přinesli a za 99 korun dostali kopii. Matějka tak vydělal 446 000 korun.

Podle žalobce porušil Matějka autorský zákon. Podnikatel to však odmítal. Měl dokonce živnostenský list na kopírování hudebních děl jen pro osobní potřebu zákazníka. Policie mu přesto provozovnu uzavřela a zabavila mu zařízení.

Jádrem sporu byla skutečnost, že autorský zákon umožňuje výrobu jedné kopie nosiče pro vlastní potřebu. Jasně však neříká, zda si ji člověk musí opatřit sám na vlastním kopírovacím zařízení, či zda mu ji může vyrobit někdo jiný. Na tom založil Matějka své podnikání. Policie mu nedokázala, že udělal víc než jednu kopii určitého kompaktního disku.

Soud se ztotožnil s názorem, že jednu kopii může udělat i jiný člověk než ten, který ji bude užívat. "Výsledkem kopírování byla jedna legální rozmnoženina pro určitého člověka, z níž se nemusí platit autorský poplatek. Obžalovaný tedy neporušil autorské právo," uvedl předseda senátu Pavel Fait.

Matějka si oddechl

"Jsem samozřejmě rád, že to tak dopadlo. Ještě nevím, zda firmu obnovím," řekl poté, co vyšel ze soudní síně. K zahájení trestního stíhání dala podnět česká pobočka Mezinárodní federace hudebního průmyslu. Tvrdila, že Matějka porušil zákon. Podle ní si kopii nosiče musí člověk pro svou vlastní potřebu vyrobit sám.

Předsedkyně Ochranného svazu autorského Jana Bärová se nechtěla k tomuto konkrétnímu případu vyjádřit s tím, že o něm nemá dostatek informací. V obecné rovině však podle ní zákon hovoří o tom, že majitel cédéčka si může vytvořit kopii pro osobní potřebu, nicméně nedovoluje ji vyrábět u cizích osob.

Asi nikdo by podle Bärové nešel ve výkladu zákona tak daleko, že by trestal toho, kdo si nechá vyrobit záložní kopii svého kompaktního disku u kamaráda či známého. "Ale když někdo profituje na kopírování cédéček, tak to v pořádku není," řekla Bärová.