Vladislavu Roubíčkovi (21), který podle rozsudku společně s komplicem zavraždil, rozřezal, upekl a uvařil dva své spolubydlící, navrhla v pátek žalobkyně doživotí.

Pražský městský soud ovšem uložil, i když zatím nepravomocně, 25 let. Důvod? Je mladý a pochází ze zoufalého sociálního prostředí. Argument mládí není v takových případech nijak neobvyklý.

Rozhoduje provedení vraždy

"Pro doživotí jako výjimečný trest musí být dáno, že není naděje napravit pachatele trestem do 25 let. S ohledem na to, že z psychologických poznatků je známo, že osobnost se utváří mnohem déle, než se dříve soudilo, tedy u mužů se tento vývoj uzavírá někdy mezi 25 a 28 rokem věku, těžko se jakýkoliv znalec k tomuto závěru přikloní," vysvětlil dlouholetý pražský advokát Jiří Teryngel.

Trošku jiný byl případ Františka Třešňáka, kterého první instance původně na doživotí poslala. Odvolací senát pražského vrchního soudu v čele s Jiřím Lněničkou ale uzavřel, že pro uložení tohoto maximálního možného trestu v Česku nejsou splněny zákonné podmínky.

Stručně vysvětleno proto, že způsob provedení vraždy ani její pohnutka nebyly tolik zákeřné, surové či lstivé. Taky proto, že tento bankovní lupič připravil o život "pouze" jednu osobu, ač málem zastřelil i zasahujícího policistu.

Ztížená možnost podmíněného propuštění

Přes omezující podmínky v zákoně soudce Lněnička dokázal trest uzpůsobit tak, že Třešňák z vězení hned tak nevyjde. Totéž udělala soudkyně Jaroslava Lišková v pátek u Roubíčka.

Oba použili ustanovení trestního zákona, které obžalovaným oddálí možnost podmíněného propuštění z vězení. O to může požádat každý vězeň v Česku po odpykání určité doby, v případě vraha po dvou třetinách trestu, respektive po dvaceti letech pobytu za mřížemi, pokud byl odsouzen na doživotí. V těchto zvláštních případech to však nebudou mít tak jednoduché.

"V takovém případě se doba strávená ve věznici se zvýšenou ostrahou (tedy s nejpřísnějším kázeňským režimem, kam je vrah v podstatě automaticky na počátku zařazen) nezapočítává do podmíněného propuštění. Stejně jako se této osobě nezapočítává doba, kterou dříve strávil ve vazbě," vysvětlil místopředseda pražského městského soudu Luboš Vlasák.

Tedy hypoteticky, kdyby Třešňák strávil v nejpřísnější věznici 10 let, tak pak ho ještě minimálně dalších 10 let (tedy dvě třetiny ze zbývajících 15) čeká.

Doživotních vězňů více než tři desítky

Podle Vlasáka se odsouzenci obvykle nedostanou do mírnější věznice dříve než za několik let, někteří se přeřazení nedočkají dokonce nikdy.

V takovém případě si odpykají celých 25 let a teoreticky se mohou dostat z vězení později než doživotní vězeň, kterému soud onu zpřísňující podmínku neuložil.

O přeřazení rozhoduje soud na návrh odsouzeného, anebo ředitele věznice.

V České republice si nyní odpykává trest doživotí více než 30 osob, z toho tři ženy. Výjimečný trest v rozmezí 15 až 25 let soudy uložily mnoha dalším.