Oba muži se znali více než deset let. Seznámili se ve vězení, ale delší dobu se nestýkali. Znovu se shledali loni v létě v Hradci Králové. Miňo tehdy přebýval v místním azylovém domě a Čavajda mu nabídl, aby se přestěhoval k němu. O den později podle obžaloby vypukl mezi oběma muži spor o peníze.

Několikrát trestaný Čavajda chtěl, aby mu Miňo dal svůj mobil a tisíc korun, které měl u sebe. Ten to odmítl a Čavajda jej v bytě napadl. "Několikrát ho udeřil francouzskou holí do hlavy, bil jej i do jiných částí těla," řekl státní zástupce Milan Vacek. Miňo utrpěl otřes mozku a řadu dalších zranění, podle svých slov ztratil vědomí.

Následující den Čavajda svého spolubydlícího napadl znovu a se slovy "já tě zabiju" jej donutil, aby spolykal větší množství tablet Diazepanu a Warfarinu, což byly léky, které Miňo užíval. "Věděl jsem, že když to sním najednou, tak mě to může zabít. Ale už jsem počítal s tím, že mě Čavajda stejně utluče. Otravu léky jsem považoval za vysvobození. Když mě mlátil, připadal mi jako nafetovaný," vypověděl Miňo v přípravném řízení.

Utekl na pokraji smrti

Když Čavajda usnul, Miňo se vykradl z bytu a přivolal si pomoc. Jak zjistili znalci, nezemřel jen díky tomu, že se poměrně brzy dostal do péče lékařů. "Doktor mi řekl, že to bylo na poslední chvíli. Stačily dvě tři hodiny a bylo by po mně," uvedl Miňo.

Čavajda obvinění popřel a odmítl také další část žaloby. Policisté totiž u něho v bytě našli zařízení pro výrobu pervitinu a při vyšetřování zjistili, že Čavajda umožnil, aby tam jeho dva známí drogu vyráběli pro sebe i pro něho, k čemuž jim měl dodávat potřebné suroviny. Znalci u obžalovaného objevili smíšenou poruchu osobnosti, ale konstatovali, že duševní chorobou netrpí.

V době činu měl rozpoznávací schopnosti zcela zachovány, jeho ovládací schopnosti byly sníženy jen nepodstatně. Velmi skepticky se vyjádřili k možnosti jeho resocializace. Verdikt není pravomocný, protože Čavajda se proti němu okamžitě odvolal. Statní zástupce se práva na odvolání vzdal.