Rziepel podle soudu loni v únoru využil mentálního postižení svého známého Martina Cisára a nařídil mu, aby zraněného Boleslava Pěšičku, který po rvačce skončil v bezvědomí, vytáhl na silnici. Tam Pěšičku mělo přejet některé z aut, ale řidič na poslední chvíli zastavil a zavolal sanitku.

Citron znal Pěšičku z valdické věznice a nechal ho u sebe bydlet. V jeho bytě žil také Cisár, který Pěšičkovu přítomnost špatně nesl. Osudné noci se oba muži v opilosti porvali a Pěšička skončil v bezvědomí. Rziepel tvrdí, že se konfliktu nijak neúčastnil. "Nejsem žádný cvok, abych se zapojil do stupidního konfliktu dvou lidí, kteří mě nezajímali. Měl jsem kvůli opilosti starosti sám se sebou," uvedl.

Případ je podle něj akcí vimperských policistů, kteří ho nesnášejí. Dokud jim dělal informátora, tak na něj prý nemohli. "Od chvíle, kdy jsem se provařil v Srbově kauze, stal jsem se pro policii nepotřebným a tak se mě chtěli zbavit," řekl. Mentálně zaostalému Cisárovi prý proto policisté vnutili myšlenku, že odvléct Pěšičku na silnici mu navrhl Rziepel. "Cisár to pak už jen papouškoval," dodal obžalovaný.

Tresty nemají na Rziepela žádný vliv

Podle předsedy odvolacího senátu ale Cisár neměl důvod ani schopnosti vytvářet při své výpovědi tak složité konstrukce. "Neměl ani motiv obžalovaného do případu namočit," vysvětlil soudce důvod, proč Cisárovu svědectví věří. Vrchní soud se neztotožnil s názorem státního zástupce, jenž pro Rziepela žádal přísnější trest v rámci sazby za vraždu, tedy od deseti do patnácti let.

Podle žalobce byl Rziepel již několikrát trestán a tresty se zjevně minuly účinkem. "Jeho jednání svědčí o naprosté necitlivosti a bezzásadovosti," řekl žalobce. Podle soudu však Rziepelův čin nedosahoval takové závažnosti a trest ve vyšší sazbě by byl nepřiměřeně přísný.

Rziepel byl jedním z významných svědků v aféře Karla Srby, který byl předloni s dalšími lidmi pravomocně odsouzen za plánování vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Rziepel měl Slonkovou na objednávku zabít, vše ale oznámil policii.