Hlavní obsah

Švýcaři mohou bojovat o stamilióny mrtvého českého uhlobarona

Právo, Matěj Říha

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bitva o dědictví po zemřelém miliardáři Luboši Měkotovi, který náhle zbohatl při privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS) na konci 90. let, přinesla další zásadní průlom.

Generální ředitel Mostecké uhelné společnosti (MUS) Luboš Měkota na snímku z roku 2004

Článek

Do hry se po pár dní starém rozhodnutí pražského vrchního soudu vrací nárok druhé největší švýcarské banky Credit Suisse, která chce z pozůstalosti získat přes 280 miliónů korun. Banka peníze údajně poskytla na výstavbu bytového projektu Rezidence Kavčí Hory, jehož dominantou je známý objekt ve tvaru krychle s dírou uprostřed, který dominuje pražské Pankráci. Měkota projekt ovládal a investoval do něj.

V roce 2013 však náhle zemřel na golfovém hřišti u Karlštejna, kde ho pravděpodobně postihla náhlá srdeční příhoda. Firma, ve které oficiálně působil jako člen dozorčí rady, následně skončila v insolvenci.

Prali peníze z MUS?

Jedinou dědičkou několika miliard se stala Měkotova sestra. Měkotovy peníze si však nárokují i jiní.

Švýcarský bankovní gigant se pustil do boje o údajnou pohledávku po Měkotovi rok a půl po jeho smrti. Jeho nárok na tři sta miliónů však nebyl zahrnut do insolvenčního řízení, a proto podal k českým soudům žalobu, ve které chtěl, aby byla uznána.

Pražský městský soud letos v únoru nejprve žalobu zamítl s tím, že na peníze nemá nárok.

Jedním z hlavních argumentů bylo to, že si Měkota přes banku pral špinavé peníze, které získal z privatizace MUS. Princip byl podle soudu takový, že si Měkota u banky uložil peníze a následně je s pomocí banky využíval jako fiktivní úvěry.

Jenže odvolací vrchní soud podle zjištění Práva takové úvahy odmítl. Část svědků sice teorii soudu potvrdila a říkala, že Měkota v podstatě čerpal svoje peníze, jiní ale mluvili o tom, že na projekt používal peníze ze skutečně poskytnutého úvěru.

„Skutková zjištění soudu nemají oporu v provedeném dokazování. Jednoznačný skutkový závěr dle odvolacího soudu učinit nelze,“ napsali vrchní soudci do usnesení, které má Právo k dispozici.

Uhlobaroni u soudu

Původní verdikt tak před několika dny soud v neveřejném jednání zrušil a případ vrátil k novému projednání. Otázka možného praní špinavých peněz z MUS přes švýcarskou banku ale nebyla jedinou spornou. Soud také zkritizoval, že se dostatečně nevypořádaly důkazy, které banka k říze ní předložila, nebo okolnosti vzniku smlouvy z března 2007, na jejímž základě úvěr údajně vznikl.

Bude se tak řešit, zda je neplatná, jak soud původně rozhodl, či naopak platí. Tyto vady bude muset pražský městský soud při novém projednání případu napravit.

Na propojení Credit Suisse a Měkoty narazili švýcarští detektivové při vyšetřování privatizace MUS, která se odehrála v éře tehdejšího premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana. U banky totiž měla účty společnost Edwards Consulting, která patřila Měkotovi. Švýcarští policisté na těchto účtech zmrazili přes 1,6 miliardy korun.

Exmanažery MUS Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejlu švýcarské soudy uznaly na podzim 2013 vinnými z podvodů a praní špinavých peněz.

Do vězení zatím nenastoupili

Odsouzeni byli k trestům od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců vězení a různě vysokým peněžitým trestům. Definitivně byl v zemi helvetského kříže uzavřen loni v prosinci pouze případ Koláčka a Krause. Do vězení zatím nenastoupili.

Kauzou se za necelé dva týdny začne zabývat také česká justice – i přes kritiku obžalovaných, že budou podruhé souzeni za stejnou věc. Uhlobaroni v tuzemsku čelí obžalobě kvůli podvodnému ovládnutí společnosti a jejímu tunelování. Ve Švýcarsku mají dodnes zablokováno na účtech kolem 14 miliard korun. Ve švýcarské i české větvi případu původně mezi obviněnými figuroval i Měkota. Stíhání ale bylo v obou zemích po jeho smrti zastaveno.

Reklama

Výběr článků

Načítám