Projednávání případu žen, které se chtěly v roce 1999 zbavit svých gynekologických problémů, bylo velmi složité.

Milatová při operacích používala přístroj Chiratom 400, který slouží k zástavě krvácení operovaných tkání. Stroj byl ale vadný. Nepovedený zákrok tak přinesl pacientkám namísto úlevy pouze doživotní bolesti nohou, ztrátu zaměstnání a dokonce i rozpad rodiny.

"Přístroj s vadnou neutrální elektrodou, který zapříčinil poškození nervů, byl uveden do provozu bez vstupní revize a proškolení personálu. Odpovědnost je zcela na obžalované, jakožto vedoucí pracovnici," konstatovala v pondělí soudkyně Zdeňka Stárková. Navíc byl podle ní přístroj používán dále i poté, co byly zjištěny zdravotní problémy i u dalších operovaných pacientek.

Na podlomeném zdraví žen, které jsou v částečném či plném invalidním důchodu, se operace v rumburské nemocnici podílí z 50 až 100 procent.

Po operaci nemohla na nohy

Ze stovky operovaných pacientek našlo odvahu podat žalobu pouze pět. Před soudem shodně vypověděly, že potíže s nohama nastaly ihned po gynekologické operaci. Lékaři jim však jejich příčinu nevysvětlili a vedení nemocnice v březnu 2000 oznámilo jen to, že za problémy žen může špatně fungující přístroj.

Následky jsou u většiny z nich trvalé. Kromě ustavičných bolestí řada pacientek přišla o práci, přestala sportovat, nemůže řídit auto, jednu z nich dokonce kvůli neustálé nervozitě a mrzutosti po roce a půl opustil manžel.

"Když jsem se po operaci probrala, necítila jsem levé stehno, nebyla jsem schopná zvedat nohy," uvedla kupříkladu paní Alena s tím, že kvůli bolestem v kyčli odešla z kanceláře k obráběcímu stroji. Nyní zaměstnává jen ruce, při práci občas sedí, chvílemi stojí. Další postižená, paní Libuše, chodila ještě dva roky po operaci jen o berli. Naposledy prý stála pevně na nohou před operací.

Přístroj, který rumburská nemocnice získala za 18 230 korun z rozprodávané státní hmotné rezervy, byl jedenáct let nevyužíván. Osm těchto přístrojů koupili také veterináři, podle informací pracovníka prodávající firmy si nechali před jejich použitím veterináři udělat revizi, nemocnice však ne.

Odsouzená se cítí nevinná

Potíže s dolními končetinami měly po operaci podle státní zástupkyně ještě další pacientky. Ty ale odmítly před soudem vypovídat a této možnosti využila také většina zdravotnického personálu z rumburské nemocnice.

"Jsem nevinná, povinnost zkontrolovat před použitím jedenáct let starý přístroj měl technický odbor, na sále všechno připravují instrumentářky," je přesvědčena primářka Milatová. V té době byl prý v nemocnici zaměstnán pouze jeden muž jako údržbář, jiní technici zde nebyli.

Soud v pondělí neřešil odškodnění pacientek, ženy totiž před zahájením líčení nedokázaly vyčíslit škodu. "Pokud tak ještě učiní, musí se se svým nárokem obrátit k občansko-právnímu soudu," prohlásila soudkyně. Případ ochrnutých žen šetřila v roce 2000 speciální ministerská komise, která došla k závěru, že přístroj byl v pořádku, lékaři také nepochybili a za újmu na zdraví pacientek může pooperační stres.

Výrok komise se nelíbil Svazu pacientů, a tak požádal o ustavení nové komise. Podle předsedy svazu Luboše Olejára ministerská komise vůbec nevyslechla postižené ženy. Nová komise však už nevznikla.