Hlavní obsah

Soudkyně zakázala otci kontakt s dcerou, aniž by ho znalci viděli. Uvěřila matce

– Olomouc
Právo, Petr Kozelka

Za jasnou věc vzal Okresní soud v Olomouci závěr znalců ve vleklém opatrovnickém sporu, že otec ohrožuje vývoj své téměř čtyřleté dcery, a striktně zakázal otci jakýkoli styk s dcerou. Soud se přitom vůbec nepozastavil nad tím, že znalci ke svému závěru došli, přestože otce vůbec neviděli.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Před „diagnostikováním na dálku“ přitom varují etická doporučení i stavovské předpisy. O dívenku se rodiče hádají už několik let, přičemž obě strany sporu už mají vyhloubeny hluboké zákopy a vzájemně na sebe podávají trestní oznámení. V nelehkém rozhodování měli soudu pomoci přizvaní znalci.

Ti doporučili celý spor rozetnout velmi radikálně, dle jejich závěrů totiž otec svým chováním dceru ohrožuje, a proto by ji už nikdy neměl vidět. Soud jejich argumentaci pak bez dalšího posuzování přijal za vlastní, přitom podle zpráv psychologa, který má v péči otce i dceru, je jejich vztah vynikající.

Zejména v psychologii je osobní kontakt klíčový a nezastupitelný
doporučené postupy

„Je prokázáno, že realizace dalších kontaktů otce s dcerou by byla pro ni přímo ohrožující. Proto bylo rozhodnuto tak, že se styk otce s dcerou zakazuje,“ napsala do předběžného opatření, které navrhla matka, soudkyně. Přitom opatrovník dítěte, místní sociálka, ve svém vyjádření navrhla podstatně mírnější změnu, dala totiž pouze na zvážení, zda by se stávající kontakty neměly změnit na asistované pod dohledem odborníka.

Zastrašující egoncentrik, napsali o muži, kterého neviděli

Ačkoli muže nevyšetřili a nemluvili s ním, napsala psycholožka a psychiatr o otci, že má mimo jiné silně narušené sebepojetí a s tím spojené sklony k poruchové manipulaci s realitou, egocentrické tendence, narcistické rysy, nízkou frustrační toleranci k zátěži, sklony k zastrašování okolí či sklony k paranoidnímu zpracování reality.

Navíc podle nich dceru, kterou měl jen 78 hodin měsíčně, programuje proti matce, čímž do budoucna vytváří riziko rozvoje syndromu zavrženého rodiče.

Právem oslovené profesní organizace nechtěly přímo komentovat postup znalců a odkázaly na profesní doporučení a etické kodexy. V etickém kodexu Českomoravské psychologické společnosti se tak přímo uvádí, že psycholog se nevyjadřuje o osobě, kterou neměl možnost pozorovat. „Nelze se například vyjadřovat o lidech a vztazích mezi nimi, pokud tyto lidi a vztahy psycholog neměl příležitost pozorovat, případně vyšetřit,“ doplňuje kodex.

Analýza a syntéza

Znalci do posudku napsali, že ke svým závěrům došli analýzou a syntézou spisu a také rozborem údajů z e-mailové komunikace s otcem. Přitom Doporučené postupy psychiatrické péče Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně věnující se soudnímu znalectví výslovně uvádějí, že rozhovor je jednou z nejdůležitějších součástí vyšetření a předpokladem úspěchu je navázání dobrého kontaktu mezi posuzovaným a psychologem.

„Je třeba varovat před vyšetřováním vedeným telefonem, faxem, e-mailem, SMS nebo jinými technologickými vymoženostmi současnosti. Zejména v psychologii je osobní kontakt klíčový a nezastupitelný. Byť alternativními metodami pokládáme doplňující otázky, nelze následně prokázat, kdo na ně odpověděl, zda na ně odpovídal sám a podobně. Tím potenciálně snižujeme nebo zcela invalidizujeme vlastní znalecký posudek,“ stojí v postupech.

Úkol prověřit práci znalců a rozhodnutí soudu je nyní na odvolacím Krajském soudu v Olomouci.

Reklama

Výběr článků

Načítám