Okresní soud v říjnu případ uzavřel s tím, že vina obžalovaných nebyla jednoznačně prokázána. Krajský soud sice měl výhrady k práci okresního soudu, ale odvolání zamítl.

„I přes výrazné pochybnosti ve způsobu hodnocení důkazů okresním soudem jsme neshledali odvolaní státní zástupkyně za důvodné,“ prohlásil předseda odvolacího senátu Pavel Fait. Vzdor výhradám nebyl podle něj způsob, kterým okresní soud hodnotil důkazy, zcela mimo realitu. „Byť odůvodnění rozsudku mohlo být přesvědčivější,“ upozornil Fait.

Podle něho odvolací soud nemůže zasahovat do hodnocení důkazů soudu prvního stupně a dávat mu závazné pokyny k jejich odlišnému hodnocení.

Pohádali se 

Soud se zabýval incidentem, k němuž mělo dojít v roce 2013 na Malém náměstí v Boru u Tachova. Podle závěru policie měli Bílý a jeho syn po předchozí rozepři úmyslně poškrabat vozidlo podnikatele Radoslava Švihly (42) před sídlem jeho firmy.

„Po společné domluvě a v důsledku předchozího konfliktu s Radoslavem Švihlou poškrábali klíčem lak na zaparkovaném vozidle Volkswagen Touran, patřícím firmě poškozeného, přičemž tímto jednáním způsobili škodu 10 200 korun,“ řekla žalobkyně, která jednání obviněných kvalifikovala jako přečin poškození cizí věci.

„Je to lež,“ rezolutně prohlásil exposlanec, který osm let seděl v Poslanecké sněmovně, z toho čtyři roky byl předsedou parlamentní komise pro kontrolu policejních odposlechů. Podle něj škrábance na vozidle může mít na svědomí některý ze Švihlových věřitelů. „Dlužil peníze. Využil toho, že jsme přišli a nepohodli se. Tak to na nás hodil,“ má svoji verzi Bílý starší.

Právě kvůli nezaplaceným třem tisícovkám za dodané krůty Švihlu tehdy v sídle jeho firmy oba obžalovaní navštívili.

„Měli jsme zrovna cestu kolem, tak jsme k němu zašli, protože pořád jen sliboval, že dluh srovná, ale kde nic tu nic. Nakonec jsme stejně odešli s nepořízenou,“ řekl Jiří Bílý s tím, že vztek údajně se synem měli, ale rozhodně si ho prý nevybíjeli způsobem popsaným v obžalobě.

Svědci si protiřečili

Poškozený podnikatel před soudem připustil, že obžalované sám přímo při činu neviděl. Upozornila ho prý na to jeho zaměstnankyně Jana Strapková, která seděla u okna, odkud viděla na firemní auto. „Já jsem oba pány vyprovodil ven. Jak se otočili zády a odcházeli, tak jsem zavřel dveře a zašel zpátky do domu. Pak za mnou přišla moje podřízená s tím, že mi něco škrábali na autě. Tak jsem ho šel zkontrolovat a viděl z obou stran dlouhé rýhy v laku, které tam předtím nebyly,“ vypovídal Švihla.

Oba muže už nezastihl, pouze zahlédl, jak odjíždějí pryč. „Nejdříve jsem se jim snažil dovolat na mobil, ale měli obsazeno. Tak jsem zavolal policii a pak už to šlo mimo mě,“ uzavřel podnikatel.

Podle okresního soudu si někteří svědci protiřečili. Jako příklad uvedl zaměstnankyni poškozeného Janu Strapkovou, která na policii tvrdila, že obžalované zahlédla z okna kanceláře škrábat auto. „Při hlavním líčení ale řekla, že si nic nepamatuje. V původní výpovědi uváděla, že viděla jen na přední část vozidla, ačkoli poškozen byl levý zadní blatník,“ vysvětlil soudce Miloslav Vajgant. Upozornil také na to, že své verze měnili i další svědci, kteří se vyjadřovali k tomu, jak byla zaparkována vozidla poškozeného a obžalovaných.