"Denně si teď vydělám minimálně 800 korun, dokud to nemám, nejdu domů. Měsíčně tak mám přes dvacet tisíc," svěřil se např. jeden z dlouholetých žebráků, který má své stanoviště v Celetné ulici. Mráz mu podle jeho slov nevadí.

"Naopak to má svý výhody, lidi jsou shovívavější, a hlavně nemusím mít ochranku," pochvaluje si starší muž ve špinavé bundě. V létě totiž vyplácí po 150 korunám denně dvěma mužům, kteří mu hlídají rajón. "Nesmí sem pustit žádnýho žebráka, jinak bych přišel o výdělky," vysvětluje, zatímco usrkává z láhve vodky. Po "šichtě" chodí domů, platí si totiž podnájem. "Dávám za to asi sedm tisíc, můžu si to dovolit," krčí rameny.

Tržby na zvláštní účet

Mezi pražskými žebráky není zdaleka výjimkou. "Mám dvě kreditní karty, na jeden účet mi chodí invalidní důchod, kterej mám na termínovaným vkladu, a na ten druhej účet si ukládám výdělky," svěřuje se jeden ze služebně nejstarších pražských žebráků, kterého kolegové nazývají svým králem. "Až skončím, tak si koupím chatku na Sázavě, kde chci dožít," plánuje asi padesátiletý muž.

"Jsou mezi nimi samozřejmě i skuteční chudáci, kteří jsou úplně na dně, ale ten základ tvoří profesionálové," potvrzuje náměstek ředitele Městské policie Ludvík Kléma. "Někteří z nich mají větší příjmy než naši strážníci," dodává s trpkým úsměvem. V Praze sice od roku 2000 platí tzv. žebrácká vyhláška, která na vytipovaných místech v centru žebrotu zakazuje, ale jak Kléma přiznává, jde většinou o boj s větrnými mlýny. "Podařilo se nám jejich počty sice výrazně snížit, ale úplně vymýtit žebrotu nejde," přiznává Kléma s tím, že žebráci mají většinou propracovaný systém, jak se případných problémů vyvarovat.

"Mám kolegu, kterej mě pořád hlídá, když jde policajt, tak mi zavolá na mobil nebo zapíská, já to sbalím a jdu si obejít blok," vysvětluje další ze zkušených žebráků jednu z oblíbených metod. "I když ale někoho stačíme při žebrání přistihnout, můžeme mu dát na místě nejvýš tisícikorunovou pokutu, kterou stejně nezaplatí, a vyzvat ho, aby odešel," připouští Kléma s tím, že žebrákovi nic nebrání v tom, aby se "na plac" za několik minut vrátil znovu.

Stěhují se do nákupních center

Žebráci podle něj rádi využívají nejrůznějších zdravotních postižení. "Měli jsme např. jednoho, který neměl nohy. Vyzývat ho, aby odešel, by bylo směšné a neetické zároveň. On to samozřejmě věděl, takže si z nás nic nedělal," vzdechne náměstek. Do "práce" takového žebráka podle něj nosí jeho společníci. "Hodně těch lidí má něco jako pasáky, kterým odevzdávají svoje výdělky. Ti jim za to poskytnou jídlo, ubytování a nechají jim třeba pět tisíc korun za měsíc," vysvětluje Kléma.

Zároveň potvrzuje, že žebrácká komunita na sebe nabaluje i další "profese". "Je mezi nimi například jeden člověk, který funguje jako směnárník," říká Kléma. Žebráci mu prodávají mince cizích měn, které dostávají od cizinců. "Euro od nás bere za 25 korun, pak to prodává dál," vykládá jeden z jeho zákazníků.

"Vánoce jsou teď nejlepší období, loni jsem za jedinej den vydělal čtyři tisíce korun a dvě stě eur k tomu," pochvaluje si zároveň. Slušné výdělky pak podle něj skýtá i silvestrovská noc. "Je pravda, že v minulosti se žebráci měli nejlépe v létě, v poslední době je ale vrchol jejich sezóny právě o Vánocích," souhlasí náměstek Kléma.

Jedním dechem dodává, že v poslední době se žebráci stěhují z centra města i do dalších míst. "Oblíbená je teď Praha 5, hlavně kolem křižovatky Anděl," přibližuje Kléma. Souvisí to podle něj s budováním nových nákupních center. "Je to o penězích. Kam je chodí lidé, a hlavně turisté, utrácet, tam se záhy objeví i žebráci," konstatuje náměstek pražských strážníků.