Čtyřiadvacetiletý Michal Kalášek 18. února ráno letošního roku ve snaze umlčet urážlivě povykujícího o třicet let staršího a desítky kilogramů lehčího spolubydlícího J. P. jej povalil a dusil, dokud pod sebou neměl bezvládné tělo.

Soud tak dal za pravdu obžalobě a nepřijal argumenty obhájkyně Jany Sabové. Ta se v závěrečné řeči pokoušela přesvědčit senát, že nešlo o vraždu, ale o neúmyslné způsobení těžké újmy na zdraví s následkem smrti. „Obžalovaný nechtěl poškozeného usmrtit, on jej chtěl jen umlčet,“ apelovala opakovaně na soud Sabová.

„Pachatel je podle vypovídajících znalců mimořádně inteligentní, a tedy musel vědět, že dušením může způsobit smrt. I když byl pod vlivem alkoholu a drogy, jeho rozpoznávací schopnosti byly omezeny jen nepodstatně,“ odmítl argumenty obhajoby v odůvodnění rozsudku předseda senátu Roman Drahný.

Kvůli spolubydlícímu spal raději ve sklepě

Kalášek byl zatím odsouzen nepravomocně, lhůtu k odvolání si nechal jak státní zástupce, tak druhá strana. Kalášek soudu přiznal, že se mu šest let nedařilo zbavit se závislosti na pervitinu, proto bylo součástí rozsudku i rozhodnutí, že se musí podrobit léčení na drogové závislosti. Pervitin byl příčinou i toho, že nedokončil středoškolská studia a nikdy neměl stálé zaměstnání.

Obhajoba se snažila upozornit i na to, že udušený J. P. byl mimořádně svárlivý a prchlivý člověk, alkoholik bez jakýchkoliv společenských zábran a Kaláška svým agresivním chováním a šikanováním k tragickému činu vyprovokoval. Obhájkyně se opírala také o svědectví, podle kterých s J. P. v minulosti nikdo na stejném pokoji nevydržel.

I Kalášek, který s ním bydlel necelé tři týdny, většinu nocí raději trávil ve sklepě. „Ale pořád je to člověk. Agresivní byl jen verbálně a obžalovaný mohl řešit situaci jiným způsobem,“ řekl soudce Drahný.

Podle něj soud zohlednil všechny polehčující okolnosti Kaláška včetně doznání a projevení lítostí. Proto mu udělil trest blízko dolní desetileté hranice trestní sazby za vraždu.