„Soud zvážil všechny výhrady Ústavního soudu, náležitým způsobem doplnil dokazování a došel k tomu, že nelze dospět k jinému závěru než závěru o vině obžalovaného,“ odůvodnila své rozhodnutí soudkyně Mária Petrovková.

Matula měl podle obžaloby spolu s ministerským úředníkem Vladimírem Chrásteckým nadržovat zlodějům, kteří ukradli v roce 2008 na Jičínsku z auta bezpečnostní agentury 74 miliónů korun. Oba údajně zmanipulovali řízení o podnětech k podání stížností pro porušení zákona. Chrástecký jako ředitel ministerského odboru dohledu přidělil Matulovi spis Rudolfa Blažka, který žádal o podání stížnosti pro porušení zákona.

Jedna z referentek ministerstva o Blažkově žádosti rozhodovala a doporučila vůči ní zaujmout negativní stanovisko. Chrástecký o jejím názoru údajně věděl, přesto Blažkův spis přidělil Matulovi. Ten se referentčinými argumenty nezabýval, přerušení Blažkova trestu doporučil přesto, že tři soudy rozhodly o Blažkově vině, a sám i vypracoval rozhodnutí o přerušení výkonu trestu. Tesárkovu stížnost předtím ministerstvo zamítlo.

Tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová podala v červnu 2010 ve prospěch zlodějů Josefa Tesárka a Rudolfa Blažka stížnost a zároveň jim přerušila výkon desetiletého trestu, ke kterému byli odsouzeni.

Odsouzení toho využili a zmizeli v jihovýchodní Asii. O dva měsíce později vzal nástupce Kovářové Jiří Pospíšil stížnost zpět, lovci lebek dvojici zlodějů dopadli až po téměř roce v Thajsku.

Ministr nemá čas všechno číst

Soud mimo jiné doplnil dokazování o dodatečný výslech Kovářové. Bývalá ministryně uvedla, že vzhledem k časové vytíženosti neměla čas na prostudování veškerých návrhů a věřila proto svým podřízeným, kteří jí návrhy na podání stížností podávali k podpisu.

„Ministr spravedlnosti nemá pouze tuto jedinou agendu a má nesčetně povinností, které souvisí s výkonem funkce ministra,“ konstatovala Petrovková. „Není pochyb o tom, že ministryně přistupovala k této agendě způsobem, jaký jí umožnoval vnitřní předpis,“ dodala.

Matulovi stejně jako Chrásteckému soudy v minulosti uložily osmnáctiměsíční podmínku. Bývalý soudce si ale podal ústavní stížnost, Ústavní soud se jej zastal a případ vrátil na začátek.