Článek
Stejně jako předchozí se i dnešní část občanskoprávního řízení odehrávala s vyloučením veřejnosti za zavřenými dveřmi soudní síně.
Ožehavý spor vede 37letý Tomáš K., který viní svou stejně starou kamarádku Jitku B., že od něj vylákala sperma. Oproti původní dohodě a bez jeho souhlasu jej pak použila na umělé oplodnění. Před více než rokem se ženě narodila dvojčata, na která musí Tomáš K. platit výživné. Jako satisfakci za zneužití jeho důvěry žádá od zdravotní sestry Jitky B. 200 tisíc korun. Celý milión korun odškodného pak chce po pražské společnosti GEST, která umělé oplodnění bez jeho vědomí provedla.
Žalovaná: souhlasil
Jitka B. podle dostupných informací tvrdí, že měla s žalobcem sedmiletý partnerský vztah, že nebyla žádnou jeho kamarádkou. Její přítel si podle ní nechal ve firmě Gest opakovaně sperma odebrat právě kvůli umělému oplodnění. Společnost její verzi doplňuje tím, že má mužovo čestné prohlášení z roku 1999, v němž s možným umělým oplodněním souhlasí. To ale žalobce odmítá.
Nedostatečný zákon
V kauze s čím dál větší naléhavostí vystupuje do popředí vedle roviny etické i rovina právní. Ukazuje se nutnost upravit otázku umělého oplodnění zákonem, který by stanovil jednoznačná pravidla a postup všech zúčastněných. Na soudní chodbě se vášnivě debatovalo o tom, že by měl zákon počítat i s možností rozchodu partnerů. Od obou by měl při každém pokusu o oplodnění vyžadovat aktuální souhlas.