Mladíci podle obžaloby naplnili v květnu 2015 pětilitrový kanystr a plastovou lahev směsí benzinu a polystyrenu, roznětku z měděných drátů připojili k časovému spínači a akumulátoru. To Ponomarev přiznal. V dubnu ho prý v jednom z žižkovských barů oslovil cizí muž, který se představil jako Alexander.

Po několika pivech a panácích se ho Alexander zeptal, jestli neví o někom, kdo by mu pomohl sestrojit zařízení, které by dokázalo zapálit jeho dům v Srbsku. Prý kvůli pojistce. Ponomarev odvětil, že se poptá. Na internetu si mezitím našel, jak složité je sestrojit takový systém. Zjistil, že moc ne, a  tak se rozhodl, že ho sestrojí sám. S Alexanderem se dohodli na desetitisícové odměně s tím, že pět tisíc dostal jako zálohu předem.

Sestrojit funkční výbušninu se prý Ponomarevovi nepodařilo, a tak to „udělal tak, aby to především ,vypadalo‘, kdyby se (Alexander) při předání podíval.“ Alexander ale mezitím odjel do Bulharska a chtěl prý po Ponomarevovi, aby mu výbušný systém přivezl do Varny. To se ale Ponomarevovi nechtělo.

„Neváhal jsem a zkontaktoval jsem Tadeáše, protože jsem věděl, že je také ve špatné finanční situaci,“ řekl soudu Ponomarev. „S Tadeášem jsem se sešel a řekl  mu, jestli nechce odvézt tašku do Varny a vyzvednout 200 eur,“ dodal. Ševčík prý okamžitě souhlasil, jen se zeptal, zda v tašce nejsou drogy.

Propitá noc a špatné město

Jenže po této dohodě se rozhodli, že „uzavřený kšeft“ oslaví, a částečně propili i peníze na jízdenku do Bulharska, které jim Alexander poskytl. Navíc všechno úplně nešlo podle plánu, Ševčík sice lístek koupil, ale na špatný spoj, který nejel do Varny, ale do Sofie. Jízdenku jim prý už odmítli reklamovat, a obžalovaní tak neměli peníze na další.

Vymysleli tedy plán, že koupí lístek jen do Bratislavy, kde by přemluvili řidiče, aby ho v autobuse nechal, že zbytek peněz zaplatí ve Varně.

Ševčík se ale den před odjezdem opil. „Tadeáš před odjezdem propařil večírek,“ komentoval Ponomarev. Autobus Ševčík stihl, udělalo se mu tam prý ale špatně, a proto v Brně vystoupil, aby se opláchl a vyzvracel. Jenže autobus mu mezitím ujel. „Chvíli jsem tam bloumal, dal jsem si tam pár piv a vrátil se do Prahy,“ prohlásil Ševčík. Taška s nástražným zápalným systémem však jela spolu s 34 cestujícími a dvěma řidiči směrem k Černému moři.

Před Budapeští si tašky, ze které se linul zápach chemikálií, všiml při kontrole jeden z řidičů a na dálniční odpočívadlo zavolal maďarskou policii. Ta za spolupráce s pyrotechnikem systém zneškodnila. Podle státní zástupkyně obžalovaní špatně odhadli přísun kyslíku do zavazadlového prostoru, a proto byla nálož odhalena.

„Že vystoupil v Brně, jsem ani nevěděl, viděl jsem se s ním až druhý den,“ konstatoval Ponomarev, který se mezitím schoval u známého na chatě v Kozojedech – prý proto, že hned věděl, že z toho bude průšvih. „Zvlášť když druhý den Novinky.cz uveřejnily článek, že v tom autobusu, ve kterém cestoval Tadeáš, byla bomba,“ dodal Ponomarev.

„Celá ta situace mě mrzí, že to celý takhle dopadlo, ale absolutně odmítám jakoukoli vinu na tom, že bych chtěl někomu ublížit,“ prohlásil na závěr svého vyjádření Ševčík.

Konkurenční boj?

Podle obžaloby chtěli oba muži pomoci Ponomarevovu otci, který provozuje autobusovou linku na trase Praha–Varna. Autobus, do kterého Ševčík nastoupil, totiž patří konkurenci.

O možném konkurenčním boji mezi dopravci spekulovala přede dvěma lety i bulharská média. Šlo tehdy totiž o druhý podobný případ v krátké době, měsíc předtím totiž v Praze shořel bulharský autobus.

Ponomarev byl také obžalován z přechovávání omamných látek, protože měl při svém zadržení u sebe několik tablet MDMA (extáze).