Soudci konstatovali, že takovým jednáním byla porušena základní lidská práva. Naopak jako neopodstatněné odmítl soud stesky Kosovanů, že byli podrobeni nelidskému a krutému zacházení.

Trojice cestovala na jaře 2014 ze Srbska do Maďarska, kde byla zadržena a podala žádost o azyl. V Maďarsku se ale otec s dětmi zdržovat nechtěli, sedli na vlak a vydali se do Německa. V nočních hodinách je ale vyhmátla policejní hlídka na železniční stanici v Břeclavi. Všichni následně skončili v zařízení pro uprchlíky a po několika týdnech je pak české úřady předaly zpět do Maďarska.

Měli prý psychickou ujmu

Uprchlíci si stěžovali, že jejich zajištění nebylo vůbec nutné a že zařízení nebylo vybaveno na pobyt rodin s dětmi. Tvrdili, že zadržení vzhledem k materiálním podmínkám mělo psychický dopad na život rodiny i ohledně nejisté budoucnosti.

„Ke zbavení osobní svobody došlo, jakkoli je zřejmé, že to byl stěžovatel, který porušil právní předpisy a opustil bez prostředků zemi, kde žádal o azyl. V této konkrétní situaci již bylo každé řešení špatné,“ konstatoval soudce Filip.

Rozhodující podle ÚS bylo to, že Česká republika na jaře 2014 ještě neměla zákonem vymezený přesný postup v podobných situacích. To se změnilo až v polovině prosince 2015. „Zákonem nebyly jasně, srozumitelně a určitě vymezena objektivní kritéria vážného nebezpečí útěku, pro který byli zadrženi,“ vysvětlil Filip.