Soudce již dříve avizoval, že chce ještě u soudu provést poslední důkaz. Kolem pádu mostu již bylo podle něj zodpovězeno tolik otázek, že jakýkoliv další výslech nebo znalecký posudek by již byl zřejmě nadbytečný. Je tedy velmi pravděpodobné, že hlavní líčení bude odročeno již za účelem závěrečných řečí, po kterých bude vynesen rozsudek.

KOMENTÁŘ DNE:
A taková to byla velká láska - O zvláštním vztahu mezi prezidentem Milošem Zemanem a šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Čtěte zde >>

To se ale nelíbí některým obhájcům, kteří se s údajně posledním posudkem seznámili a kteří na jeho základě budou žádat dopracování některých dříve předložených expertíz a možná i revizního znaleckého posudku.

Nejnovější znalecký posudek pro potřeby soudu vypracovali experti Univerzity Pardubice z Ústavu pro analýzu dopravních nehod. Pokusu předcházel experiment, který provedli odborníci z dopravní fakulty. Uskutečnili zátěžové testy konstrukčních prvků, které podepíraly opravovaný most krátce před jeho destrukcí. Při testech přitom nepoužili model, ale skutečné podpěrné konstrukce odpovídající těm, které stavbaři instalovali ve Studénce. Na základě tohoto experimentu pak byl vypracován posudek.

Příčinu destrukce mostu je třeba hledat jinde.znalec Vladimír Doležel

Znalec Vladimír Doležel v úterý u soudu řekl, že podpěrné bárky, které zkoumal, byly v pořádku, a pokud by byly postaveny správně, unesly by ještě větší váhu, než jaká byla váha mostu. „Příčinu destrukce mostu je třeba hledat jinde,“ řekl. U soudu pak dodal, že podle něj na podpěrnou konstrukci musely působit ještě jiné síly.

Na trať spadl rečkonstruovaný most. Záběr ze srpna 2008

FOTO: Aleš Honus, Právo

„Vyhodnocení pokusu trvalo déle, než jsme si mysleli. Bylo to náročné. Experiment byl unikátní. Povedlo se nám přiblížit se ke stavu zatížení, který nastal v roce 2008. Ukázalo se, že vlastní příčina není ve svislé únosnosti podpěrných bárek, ale že tam byla určitá skutečnost, která k havarijní situaci přispěla,“ řekl.

Dodal, že muselo jít o vodorovné nebo šikmo působící síly. „Podle mého názoru bylo mostní těleso našikmo,“ řekl a zdůraznil, že tato věc již nebyla předmětem jeho zkoumání.

Jiní znalci přitom již dříve u soudu řekli, že most se zřítil v důsledku celé řady příčin. Jeden z nich například upozornil na to, že podpěrné bárky, na kterých stála posouvaná mostní konstrukce, nebyly dostatečně ukotvené. Jiní znalci pak hovořili o dalších nedostatcích a pochybeních, z nichž žádné by samostatně k pádu mostu nevedly.

Souhra mnoha nedostatků

Advokát jedné ze stavebních firem Radek Ondruš řekl, že za současné situace a ve světle nového znaleckého posudku nelze vynést rozsudek, který by obstál před odvolacím soudem. „Tady padly nové poznatky, které mají význam. Každý vidí, že dosud předložené posudky se v něčem shodují, v něčem se liší, takže by to měl někdo vysvětlit,“ řekl Ondruš s tím, že pouze dodatky k předchozím posudkům, případně revizní posudek, by mohly předejít situaci, že odvolací soud kauzu vrátí zpátky k novému posouzení, což by znamenalo další oddálení pravomocného rozsudku.

Jedno z největších železničních neštěstí v historii se ve Studénce stalo přitom již před bezmála devíti lety - 8. srpna 2008. Na železniční trať spadl rekonstruovaný silniční most, a to zrovna ve chvíli, kdy se k němu blížil mezinárodní rychlík Comenius. Na místě zahynuly čtyři ženy a dva muži, další dva zranění zemřeli později. Zranění různého typu utrpělo celkem 95 cestujících, mnoho má doživotní následky, u řady zraněných došlo například k amputaci končetin. Celková škoda byla vyčíslena na 177 miliónů korun.

Příčinou tragické nehody byla podle výsledků policejního vyšetřování souhra mnoha nedostatků, zanedbání ze strany stavebních firem, které rekonstrukci prováděly. Jak ukázaly znalecké posudky i výpovědi svědků, na stavbě docházelo k porušování řady předpisů. Obžalováni jsou tři pracovníci generálního dodavatele stavby, tedy společnosti ODS - Dopravní stavby Ostrava (dnešní Eurovia), pět zaměstnanců subdodavatele - firmy Bögl & Krýsl, která prováděla posun mostní kontsrukce, dále pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje, který měl na stavbu dohlížet, a jeden živnostník, který pracoval pro subdodavatele.