Článek
Správa parku se opírá o zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1991, kde v jednom z paragrafů stojí, že vlastníci nezastavěných pozemků v národních parcích, národních přírodních rezervacích nebo národních přírodních památkách je musejí při zamýšleném prodeji přednostně nabídnout státu.
A protože v případě Kreuzigera nebyla tato podmínka zákonného předkupního práva dodržena a nový vlastník se nechce pozemků dobrovolně vzdát, domáhá se stát zneplatnění jejich prodeje soudní cestou.
Správa parku je kvůli výskytu ohrožených rostlin a živočichů zásadně proti zamýšlené zástavbě v předmětném území, a pokud v právní bitvě vyhraje, pozemky chce vykoupit. „Máme na to slíbené peníze z ministerstva financí,“ uvedl během soudního řízení právní zástupce správy parku.
Myslel, že může stavět
Kreuziger se snažil přesvědčit soud, že jej při koupi pozemků nikdo na zákonné předkupní právo neupozornil a nebylo vyznačeno ani v katastru nemovitostí. Pozemky podle svých slov nakoupil až poté, co mu pověřený pracovník správy parku Jaromír Hejlek osobně potvrdil, že na tomto území lze za dodržení určitých podmínek stavět. Prý mu poradil, že musí přijít s konkrétním záměrem.
„Já se k tomu nebudu vyjadřovat,“ reagoval na dotaz Práva Hejlek.
Kreuziger dále poukázal na to, že v územním plánu obce Rejšten, pod kterou Zhůří patří, je daná lokalita definovaná jako zastavitelné území.
„Po zakoupení pozemků jsem se svým záměrem obnovit obci Zhůří seznámil vedení správy parku a bylo mi řečeno, že příslušní pracovníci k tomu vypracují předběžné stanovisko. To se nestalo a při další schůzce na správě parku mi bylo oznámeno, že se jim náš záměr nelíbí a že s ním nesouhlasí. Později jsem obdržel dopis s argumentací, že došlo k porušení předkupního práva,“ vypovídal Kreuziger před soudem.
Dokumentace za milióny
To však developera nezastavilo a po zahájení územního řízení si za tři milióny korun nechal vypracovat projektovou dokumentaci.
„Už máme k tomu kladná vyjádření všech dotčených orgánů, chybí již pouze stanovisko národního parku. Ten si své rozhodnutí podmínil odbornou studií k posouzení vlivu našeho záměru na životní prostředí, tzv. EIA, která ještě není definitivně hotová. Já osobně ji považuji kvůli pěti barákům ve třetí zóně parku za zcela zbytečnou,“ pokračoval Kreuziger.
Zároveň obvinil správu parku, že jej zdržuje a poškozuje. „Vědomě komplikuje naši situaci. Dostali jsme například pokutu za archeologický průzkum, který je nutný pro účely územního řízení,“ nebral si Kreuziger servítky. Na závěr prohlásil, že kdyby věděl, že nelze na těchto pozemcích stavět, nikdy by je nekoupil a svůj developerský záměr by realizoval v jiné lokalitě.
Podobný spor se nikdy v minulosti u soudu nevedl a neexistuje k tomu žádné přiléhavé judikatorní rozhodnutí. Budeme v podstatě stavět na zelené louce a naše rozhodnutí bude precedentní
Že půjde o právně velmi obtížný proces, potvrdil i soudce Martin Matějíček. „Nelze zatím vůbec přejímat jeho výsledek. Podobný spor se nikdy v minulosti u soudu nevedl a neexistuje k tomu žádné přiléhavé judikatorní rozhodnutí. Budeme v podstatě stavět na zelené louce a naše rozhodnutí bude precedentní,“ uvedl Matějíček.
Upozornil především na to, že se zákonem na ochranu přírody v současné podobě je to trochu vachrlaté. „Obsahuje některé zastaralé pojmy, které nejsou nikde jasně definovány a které už byly v jiných zákonech v rámci změn právních a společenských vztahů dávno nahrazeny. Tady ministerstvo životního prostředí fatálním způsobem zaspalo,“ řekl soudce.
Předkupní právo se do katastru nezapisuje
Podle jeho názoru by v ideálním případě mělo ministerstvo životního prostředí samo vyvíjet aktivitu hledáním pozemků strategicky důležitých pro ochranu přírody a krajiny.
„Předešlo by tím těmto případům, pokud ta právní úprava je taková, jaká je, a předkupní právo se stále ještě nezapisuje do katastru nemovitostí. Člověk, který doufá, že by zápis v katastru nemovitostí mohl obsahovat nějaké překážky, jež by mu bránily s pozemky volně nakládat, může být do určité míry tímto způsobem fabulován,“ vysvětlil Matějíček.
Rozhodnutí v dané věci předpokládá v první polovině letošního roku.
Kreuziger se kvůli stavbě na Šumavě dostal před lety do sporu i s památkáři, když bez jejich vědomí nechal zbourat v Prášilech roubenku ze 16. století, která byla kulturní památkou. Místo ní postavil její napodobeninu sloužící jako penzión. Dostal za to pokutu 10 tisíc korun.