Muž dále musí zaplatit odškodné za nemajetkovou újmu rodičům zavražděné ženy milión korun a svým dvěma nezletilým dcerám každé milión korun. „Je vyloučeno, že by si poškozená mohla způsobit bodná zranění sama. Řezné rány na dlaních jejích rukou svědčí o tom, že se bránila útoku cizí osoby,“ uvedl předseda senátu Martin Kantor. Podle něj není pochyb, že pachatelem je obžalovaný.

„Neexistuje sice přímý důkaz, ale pro náš závěr o vině obžalovaného svědčí celá řada nepřímých důkazů, které spolu korespondují a logicky na sebe navazují. Nezvládl situaci, kdy ho chtěla družka opustit, a řešil to tímto radikálním způsobem,“ dodal soudce.

Obžalovaný při hlavním líčení popřel, že by o 30 let mladší partnerku zavraždil.

„Našel jsem ji ležet mrtvou na zemi v ložnici. Na triku měla červený flek a na břiše jí ležel nůž, se kterým jsem předtím krájel v kuchyni cibuli. Neumím to vysvětlit. Ale já ji nezabil,“ vypověděl muž, který v roce 1968 utekl do západního Německa a zpět do ČR se vrátil před dvěma lety.

Když jsem jim řekl, že jsem zabil družku, tak na mě koukali jako na nějakého mišuge. obžalovaný

Podle své výpovědi viděl ženu naposledy živou, když v ložnici držela v ruce nějaké dokumenty.

„Já jsem seděl v obýváku. Co se pak stalo, nevím. Bolela mě hrozně hlava. Pak jsem vstal z křesla a našel ji ležet v ložnici. Dal jsem jí pusu a na tělo položil růži se vzkazem, že jsem nemohl její smrti zabránit. Potom jsem odjel vyzvednout starší dceru ze školy a mladší ze školky,“ pokračoval.

Odjel s dětmi

Pak se chtěl ještě vrátit do bytu pro nějaké věci. „Za dveřmi jsem ale slyšel hlasy, dostal jsem strach, seběhl dolů do auta a odjel i s dětmi do Německa. Tam jsem řekl dceři, že partnerka nežije a že jsem jí asi musel ublížit, protože v bytě jsme byli jen my dva,“ vypovídal dále obžalovaný muž.

Obžalovaný M. A. u Krajského soudu v Plzni.

Obžalovaný M. A. u Krajského soudu v Plzni

FOTO: Patrik Biskup, Právo

S tím také odešel na místní policejní oddělení. „Když jsem jim řekl, že jsem zabil družku v Čechách, tak na mě koukali jako na nějakého mišuge. Napsal jsem jim adresu toho bytu a asi po hodině za mnou přišli, že jsem mluvil pravdu, a rozjela se celá ta policejní mašinérie,“ prohlásil obžalovaný. Pak ale odmítl vypovídat.

Později požádal, aby byl vydán do ČR a mohl být v Česku souzen.

Podle rodičů zavražděné ženy jejich dceru obžalovaný dlouhodobě psychicky a fyzicky týral.

„Když konečně našla odvahu, aby mohla žít svobodně, tak jí vzal brutálním způsobem život,“ citoval předseda senátu z jejich vyjádření.