Kromě pokusu o vraždu ho soud uznal vinným i z vyhrožování s cílem působit na úřední osobu. Janotovi hrozilo 15 až 20 let, případně i výjimečný trest. Soud uložil trest pod spodní hranicí sazby.

„Je mi to velice líto, doposud jsem neměl žádné problémy se zákonem. Tu situaci jsem si způsobil sám svým laxním přístupem při řešení finančních problémů. Neměl jsem ale v úmyslu nikoho střelit či zabít. Přesně nevím okolnosti, měl to být varovný výstřel. Kdyby k uvedené situaci došlo v mém bdělém stavu, nikdy bych toho nepoužil. Byl jsem v polospánku po noční směně,“ uvedl u soudu střelec.

Obžalovaný musel vědět, že se v tom směru nachází člověk soudkyně

Podle obžaloby Janota nereagoval na výzvu vykonavatelů soudního exekutora. Zamkl se před nimi v pokoji. Podle státního zástupce Martina Malůše na oba exekutory, kteří vstoupili do místnosti, nejprve namířil zbraň. Poté, co utekli, vystřelil směrem ke vstupním dveřím do bytu, u kterých stál jeden z exekutorů. Střela ho podle Malůše minula šťastnou náhodou.

Nebyl to náhodný výstřel

Ránu kriminalisté objevili asi sedmdesát centimetrů od místa, kde v době výstřelu stál jeden z exekutorů. Vyšetřovatelé zároveň zjistili, že byla střela vedena ve výšce 133 centimetrů.

Obžalovaný Jaroslav Janota v soudní síni.

Obžalovaný Jaroslav Janota v soudní síni

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

„Prošla ve výšce a ve vzdálenosti, kdy byl poškozený nakročen z chodby domu do chodby bytu. Měl v tu chvíli v ruce telefon a hovořil s policií. Obžalovaný musel vědět, že se v tom směru nachází člověk. Musel být srozuměn s tím, že jej může zasáhnout. Zbraň a střela způsobí smrt člověku. Navíc střílel do výšky, kde se nachází hruď, břicho, životně důležité orgány. To nebyl varovný či náhodný výstřel,“ zdůraznila v odůvodnění rozsudku předsedkyně senátu Iveta Šperlichová.