Článek
Při květnovém jednání u Městského soudu Praze se 68letý zlepšovatel dohodl s protistranou na vyrovnání svého nároku v řádu desítek tisíc korun.
S technickým vylepšením dvou komponentů vnitřního vybavení železničního vagónu přišel Meiner v roce 2009. Řešení, které vymyslel, využíval podnik bez toho, aniž by s ním uzavřel smlouvu o přijetí zlepšovacího návrhu. Po dvou letech za to dostal tisíc korun nad rámec mzdy.
Protože tuto částku nepovažoval za adekvátní přínosu, který jeho zlepšovací návrh pro firmu měl, obrátil se na soud. Výši odměny stanovil na základě znaleckého posudku, jenž si nechal zpracovat. První kolečko prohrál, když pražský městský soud rozhodl, že jeho nárok na odměnu je už promlčený. Uspěl ale s odvoláním u Vrchního soudu, který dospěl k opačnému názoru a vrátil případ zpět soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Firma: Nápad si nechal pro sebe
„Pan Meiner pracoval jako samostatný technolog, v jehož náplni práce bylo mimo jiné zefektivňovat opravy. Pokud měl ze své pracovní pozice nějakou základní ideu, měl se o ni podělit s pracovníky konstrukčního oddělení, kteří by ji dopracovali. On si tu myšlenku nechal pro sebe a dopracoval ji sám. Pak přišel s nataženou rukou a chtěl po zaměstnavateli, aby mu zaplatil,” prohlásil před soudem právník Tomáš Tomšíček.
Ten zastupoval společnost, pod niž nyní Mainerův bývalý zaměstnavatel patří. Podle něho Meiner porušil vnitropodnikové fungování firmy, když se nepodělil o svůj nápad s konstruktéry, kteří by jej v rámci své pracovní náplně zrealizovali. „Překročil tu linii, kdy se takový postup od něj ještě očekává,“ dodal Tomšíček.
Dopadlo to pro mě dobře. Více se o tom nesmím šířit.
Když soud v rámci svého předběžného právního názoru konstatoval, že při vymýšlení zlepšovacího návrhu nešlo ze strany Meinera o plnění pracovních povinností, Tomšíček vyjádřil ochotu uzavřít dohodu. „Se smírným vyřešením záležitosti souhlasím. Klient ale nechce, aby to vyznělo tak, že se všichni další zaměstnanci budou domnívat, že za každou úsporu něco dostanou nad rámec mzdy,“ dodal.
Nakonec se dohodli
Mluvčí městského soudu Markéta Puci Právu potvrdila, že soudní řízení bylo v srpnu zastaveno. „Žalobce vzal žalobu zpět. Obě strany se na základě dohody, kterou mezi sebou uzavřely, vzdaly práva na náhradu nákladů řízení,“ doplnila.
Meiner se nechtěl k dohodě vyjadřovat. „Dopadlo to pro mě dobře. Více se o tom nesmím šířit,“ sdělil. V návrhu dohody, který v květnu zazněl u soudu, požadoval částku okolo 100 tisíc s tím, že do budoucna by žádné další nároky vyplývající z využívání jeho zlepšovacích návrhů neuplatňoval. I žalovaná strana tuto částku tehdy označila za reálnou.