"Podal jsem hned na krajské státní zastupitelství také trestní oznámení na neznámého pachatele. Jedná se o dopis psaný strojem, podle razítka byl podán v Bohumíně. Sice nijak nepodléhám panice, zlomená tužka by asi byla horší, ale i tak považuji obsah dopisu za výhůržku," řekl Právu Bouček s tím, že v minulých 14 dnech, poté, co žádost o obnovení Kajínkovy kauzy zamítl, mu začaly přicházet anonymní dopisy.

"Všechny byly sprosté, vulgární a nesouhlasné, ale ten pondělní byl první výhrůžný," dodává. "V tomto směru jde o moji první zkušenost. Byla mi hned nabídnuta policejní ochrana, ale přestože jsem trochu znepokojen, odmítl jsem ji," přiznal Bouček.

"Bez ohledu na tento anonym se ale necítím natolik ohrožen, abych z této věci odcházel. Věc mohu vyřizovat i nadále. Ledaže by Vrchní soud rozhodl o podjatosti našeho senátu," doplnil s tím, že všechny anonymy založí ke spisu.

"Je to přece jen hlas lidu," řekl. Podle jeho názoru s dopisem s přiloženým nábojem nemá nic společného ani osoba J. Kajínka ani nikdo z okruhu jeho obhájce či skalních příznivců. "Od nich na moji adresu nepřišla žádná stížnost, tedy podepsaná," řekl Bouček. Upozornil zároveň na to, že ho bohužel tyto anonymy i rozruch kolem nich odvádějí od práce.

S výhrůžkami se soudci setkávají často

Výhrůžný dopis dostal i Pravoslav Polák, předseda senátu, který Kajínka poslal na doživotí. Bylo to však až v době, kdy Kajínek utekl z mírovského vězení. "Tehdy mě o tom policie informovala a byl jsem vyzván, abych požádal o policejní ochranu, poprvé jsem to odmítl, když mě ale policie upozornila znovu, že mi může z Kajínkovi strany, který byl na útěku, hrozit nebezpečí, o ochranu jsem žádal a to nejen své osoby, ale i celé rodiny. Den poté, co byla ochrana zrušena, jsem obdržel dopis psaný na stroji s podpisem Jiří Kajínek.

Slušnou formou jsem v něm byl žádán, abych se nevyjadřoval v médiích a on že je již v zahraničí v bezpečí, dole byl ale přimalován obrázek šibenice s postavou označenou mým jménem. Dopis podávaný v Plzni jsem předal policii a o jeho dalším osudu nic nevím," vzpomíná P. Polák.

Podle jeho názoru k profesi soudců patří, že proti nim a jejich verdiktům odpůrci leccos napíší. "Extrémně bych to ale nepřeceňoval. I když náboj, který někdo poslal mému kolegovi podle odborné literatury znamená - ta kulka patří tobě. Nejsem ale kompetentní rozšifrovávat takový vzkaz. V každém případě je to určité vybočení z obvyklých verbálních útoků na osoby soudců. A říkat, kdo mohl být odesilatelem, by byla jen spekulace," dodal Polák.