Když mělo v pátek začít u Krajského soudu v Liberci projednávání vraždy, Čamrová proměnila soudní jednání v divokou rvačku. Hned poté, co ji eskorta přivedla do jednací síně soudu, rozčílili obžalovanou přítomní kameramani televizních štábů.

„To jste pos…ali s těma kamerama. Já se neuklidním. Až tady budou všichni svědci, tak to bude ještě horší. Tohle je můj soud, tak vypadněte,“ křičela obžalovaná a po soudkyni požadovala, aby kameramany poslala pryč. Soudkyně Eva Drahotová ale chtěla jednání nejprve oficiálně začít a teprve poté rozhodnout o přítomnosti kamer. To ale přivedlo Čamrovou do úplného transu.

„Nečekala jsem, že to bude mít takovou intenzitu, a musím říct, že jsem se s tím nikdy nesetkala,“ popsala později soudkyně.

Chtěla utéct s pouty na rukou

Obžalovaná mladá žena se dokonce s pouty na rukou a ve viditelném rozrušení pokusila z jednací síně utéct. Tříčlenná vězeňská eskorta, dva muži a jedna žena, s ní měla plno práce, musela ji povalit na zem a během přetahování Čamrová dozorkyni pokousala. A nepřestala ani potom. Na státního zástupce hystericky křičela a hanlivě mu nadávala. „Ty vulgarity se mě nedotkly, je to součást práce,“
řekl státní zástupce Radim Kadlček.

Čamrová ho ani nechtěla nechat přednést obžalobu. Když Kadlček začal, obžalovaná spustila hlasité halekání podobné indiánským pokřikům, takže státního zástupce nikdo neslyšel.

Přítele měla bodnout na pokoji liberecké ubytovny Hotel Eden. Čamrová u soudu řekla, že si na čin nepamatuje a že se probrala až připoutaná v nemocnici. Podle svědků běhala po činu zcela nahá a zakrvácená po chodbách ubytovny a nakonec se sama pokusila pořezat.