Z posudku na Kajínka vyplynulo, že netrpí žádnou psychickou chorobou. Jeho osobnost se podle něj vyznačuje disociálními rysy, jde však o osobnost iniciativní, energickou, dobrodružnou, nezávislou na mínění druhých, ale i pragmatickou, realistickou a dominantní a nadprůměrně inteligentní.

V současné době podle autorů posudku Kajínek vykazuje uspokojivou resocializaci a podle nich by jeho pobyt  na svobodě nemusel být pro společnost nebezpečný. To je naprostý opak oproti původnímu posudku, který označil Kajínka jako nenapravitelného.

Kajínek vyslovil nad posudkem uspokojení a dodal, že to bylo poprvé, kdy se s ním znalci byli ochotni bavit.

Soud vyslechl i zprávu Inspekce ministerstva vnitra, která měla  prověřit případné nové skutečnosti, jež by vedly k obnovení procesu s Kajínkem. V jejím závěru se však konstatuje, že i přesto, že bylo vyslechnuto 26 svědků a bývalých policistů, se žádné takové skutečnosti neobjevily. Hovoří pouze o nehorázném nepořádku na místě činu.

Poté soudce Tomáš Bouček zamítl další obhajobou navrhované důkazy včetně výslechů dalších svědků a přistoupil k závěrečným řečem.

Kajínek byl odsouzen na doživotí za nájemnou vraždu podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního strážce Juliána Pokoše v roce 1993.