Věc může být o to závažnější, že i Nejvyšší soud dříve konstatoval, že rozvrh práce u brněnského soudu byl nezákonný. Pokud by stížnostem Ústavní soud (ÚS) vyhověl, hrozilo by možné zrušení u desítek, možná i stovek rozsudků u případů přidělených soudcům před čtyřmi lety.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

Ústava a zákony stanoví, že každý obžalovaný má nárok na zákonného soudce, což znamená, že jeho případ se nedostane na stůl konkrétního senátu nahodile, nebo dokonce účelově, ale že případy jsou přidělovány jednotlivým soudcům či senátům podle předem přesně stanovených pravidel čili rozvrhů práce.

Jedná se zejména o pravidlo přidělování jednotlivých případů podle tzv. kolečka tak, aby případy byly přidělovány postupně jednotlivým senátům dle toho, jak na soud přicházejí.

Nedodržovali rozvrhy práce

Jenže podle ústavních stížností brněnský krajský soud v roce 2012 nepostupoval podle platného rozvrhu práce, některé senáty byly vynechány nebo přeskočeny a případy nakonec skončily na stole jiných soudců. Stížnosti navíc tvrdí, že rozvrh práce byl v některých aspektech v rozporu se zákonem o soudech a soudcích.

Klient má za to, že jeho trestní věc byla přidělena trestnímu senátu v rozporu s rozvrhem práce souduadvokátka Kamila Kolaříková

Stížnosti se odvolávají i na verdikt Nejvyššího soudu z května 2015, podle kterého skutečně přidělování spisů na Krajském soudu nefungovalo správně. „Rozvrh práce Krajského soudu v Brně pro rok 2012 nesplňoval požadavky zákona o soudech a soudcích ani nároky vyplývající z Listiny základních práv a svobod a na něj navazující judikatury Ústavního soudu,“ stojí ve verdiktu Nejvyššího soudu (NS).

Porušení práv klienta?

Postup brněnského soudu napadl muž potrestaný dvanácti lety vězení za podvod. „Klient má za to, že jeho trestní věc byla přidělena trestnímu senátu v rozporu s rozvrhem práce soudu. Při přidělování trestních věcí v roce 2012 docházelo k opakovanému vynechávání senátů a věci nebyly přidělovány po jedné rotačním způsobem, jak stanovil rozvrh práce,“ řekla Právu advokátka odsouzeného Kamila Kolaříková.

Advokátka také upozornila, že nebylo možné předem zjistit, kteří přísedící mají tvořit jednotlivé trestní senáty. Podle ní dostala na svou otázku několik rozdílných odpovědí – od té, že byli vybírání soudcem či dokonce zapisovatelkou, po tu, že byli vybírání podle svých časových možností.

V další odpovědi měl ale zase soud tvrdit, že přísedící byli přidělováni podle rozvrhu práce či že jednotlivým přísedícím jsou sděleny plánované termíny hlavních líčení, a jsou-li ochotni je akceptovat, jsou vybráni k danému senátu, a to v pořadí tak, jak jdou v seznamu přísedících za sebou.

Senát byl sestavený pro konkrétní trestní věc

„U soudu působilo v roce 2012 celkem 136 přísedících a v rozporu se zákonem nebyli zařazeni do jednotlivých soudních oddělení. Navíc ve věci klienta byli přiděleni přísedící, mezi kterými bylo v seznamu přísedících dalších 36 osob. Jak tedy mohlo dojít k přidělení dle toho, jak jdou v seznamu přísedících za sebou?“ upozornila advokátka.

Přitom i ÚS v minulosti konstatoval, že je důležité, aby bylo dodrženo právo na zákonného soudce i v případě přísedících.

„V trestní věci klienta rozhodoval dle našeho názoru v prvním stupni trestní senát sestavený, pokud jde o přísedící, pouze pro tuto konkrétní trestní věc bez předem stanovených transparentních pravidel. Došlo tak k porušení základního práva klienta,“ dodala advokátka.

V případě, že by ÚS stížnosti vyhověl, byly by v ohrožení všechny verdikty v případech, jež byly takto přiděleny. Lidé, kterých by se tento postup dotýkal, by se mohli obrátit na ministra spravedlnosti se žádostí o podání stížnosti kvůli porušení zákona k NS, pokud by jim soud nevyhověl, mohli by reagovat další vlnou ústavních stížností.