Čtyřiadvacetiletého Brňana obvinili kriminalisté ze šíření poplašné zprávy, protože podle spisu ve druhé polovině března šestkrát telefonicky hrozil pumovým útokem. Volal, když byl pod vlivem alkoholu a léků, řekl Právu ředitel brněnské policie Martin Kotlan.

Muž způsobil největší manévry v novodobé historii jihomoravské zdravotnické záchranné služby. V jednom z telefonátů totiž ohlásil, že na její základně je umístěna nálož, která do tří minut exploduje. Neuvedl ale kde. Bylo tedy nutné vyklidit hlavní sídlo záchranky v Brně a také všechna její výjezdová stanoviště v Jihomoravském kraji, jichž je bezmála pětadvacet.

„Dokonce jsme museli stěhovat naše operační centrum v Brně, z něhož komunikujeme s volajícími v tísni a vysíláme sanitky k zásahům,“ řekla Právu mluvčí záchranky Barbora Zuchová.

Pracoviště muselo okamžitě opustit devětašedesát zdravotníků. V dalších případech hrozil muž pumovými útoky v sídlech hasičů a policie.

Chtěl vyzrát na kamery

„Volání byla vždy velmi stručná. Pachatel se na ně vždy připravoval. Volal z veřejných automatů. Mluvil přes kapesník. Věděl, kde jsou bezpečnostní kamery, a počítal s tím, že když jsou při volání vidět jen jeho nohy, tak jej nenajdeme,“ uvedl kriminalista Josef Válka.

Jenže policie si zkontrolovala i záběry z bezpečnostních kamer v okolních ulicích. Podle kriminalisty pak již nebyl s nalezením podezřelého větší problém.

Muž má podle ředitele brněnské policie velkou smůlu. Za jeho výhrůžky by mu běžně hrozily až dva roky vězení. Po pumových útocích v Bruselu ale v Česku platil první stupeň ohrožení, což znamená, že může dostat přísnější trest.

Jeho jednání tak policie nekvalifikovala jako šíření poplašné zprávy podle prvního odstavce trestního zákona, ale podle čtvrtého odstavce, kde hrozí až osm let vězení.