Státní zástupce Roman Tibitanzl čtveřici obžaloval z toho, že Duminetse po předchozím konfliktu společně brutálně napadli ranami pěstí, dupáním a kopanci do hlavy a horní části těla, přičemž mu způsobili smrtelná zranění.

Jeho návrh na uložení trestu za vraždu však soud překvalifikoval na ublížení na zdraví s následkem smrti. Tomu také odpovídal závěrečný verdikt.

Zdeněk Amrož, Otakar Potluka, Jiří Krupica, v činu vraždy vojáci základní služby, by měli strávit ve vězení shodně po osmi letech. Kateřina Chmelíková pak o rok méně.

Podle předsedy senátu Stanislava Žížaly v tomto případě chyběly důkazy prokazující úmysl zabít. "Úmysl obžalovaných nesměřovat k usmrcení, museli však být srozuměni s tím, že jejich jednání k usmrcení vést může," konstatoval v odůvodnění rozsudku a poznamenal, že při určování výše trestu soud přihlédl k věku obžalovaných a jejich dosavadní bezúhonnosti. Další polehčující okolnosti chyběly.

K činu se nepřiznali

Celá čtveřice svou obhajobu postavila na vytrvalém mlčení. K činu se nikdo z nich nepřiznal, všichni odmítli vypovídat při vyšetřování, stejně jako před soudem. Ten proto musel vycházet při svém rozhodování z důkazů shromážděných při vyšetřování, ze znaleckých posudků a svědeckých výpovědí.

Jedním z hlavních důkazů tak byly například stopy krve a DNA oběti na oděvech obžalovaných, zajištěných kriminalisty při zatčení.

Amrož, Potluka, Krupica i Chmelíková se k rozsudku nevyjádřili a stejně jako státní zástupce si ponechali zákonnou lhůtu pro podání odvolání.