Hlavní obsah

Od nejbrutálnější masové vraždy v ČR uplynul přesně rok. Co se změnilo?

Právo, Aleš Fuksa

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Přesně před rokem se v Uherském Brodě stala nejbrutálnější masová vražda v novodobé historii České republiky. Duševně nemocný Zdeněk Kovář v restauraci Družba v době oběda zastřelil sedm nic netušících strávníků a jednu servírku, další ženu vážně zranil.

BEZ KOMENTÁŘE: Střelba v Uherském BroděVideo: Pro Novinky Lukáš Jurčička, Novinky

 
Článek

Své oběti si vybral náhodně, podle policie padlo asi 44 výstřelů. Sám se zastřelil dřív, než do restaurace vpadla policie. Motiv jeho běsnění není znám, vrah byl před svým zkratem dlouhodobě nezaměstnaný a v rodinném domě se staral o svou psychicky nemocnou manželku. Sám trpěl duševními problémy, přesto měl zbrojní průkaz a v držení revolver a pistoli.

O povolení držet zbraň měl přijít těsně před činem. Úřednický proces odebrání zbrojního průkazu však byl příliš zdlouhavý.

Policie posílila hlídky

Policie navíc nebyla na podobný útok dostatečně připravená. Dvoučlenná hlídka, která byla na místě jako první, neměla tzv. dlouhou zbraň ani balistickou vestu a přilbu. Proti střelci v uzavřené a nepřehledné místnosti, kde nebylo jasné, kolik rukojmí drží, tak nemohla účinně zasáhnout. Ukázalo se však, že policie by už nikoho nezachránila, ani kdyby vtrhla do restaurace bezprostředně po příjezdu. Kovář totiž všechny oběti zastřelil hned v počátku svého řádění.

To se ale podle náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška už změnilo. Každý kraj má zhruba po sedmi hlídkách, které jsou dostatečně vybavené a mohou reagovat ještě před příjezdem zásahové jednotky.

„Od momentu obdržení impulsu tak podle našeho modelu dorazí k místu události v rozpětí deset až patnáct minut prvosledová hlídka, která je schopna reagovat. Maximum, které můžeme postavit, je deset prvosledových hlídek,“ sdělil v úterý novinářům šéf policistů ve Zlínském kraji Jaromír Tkadleček.

S výcvikem začali už po Breivikovi

Vondrášek upozornil, že výcvik policistů nezačal po událostech v Uherském Brodě, ale již v roce 2011 poté, co pravicový extremista Anders Breivik v Norsku zabil desítky lidí.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Všichni lidé se do obřadní síně nevešli

Starosta Brodu Patrik Kunčar v minulosti kritizoval i nedostatečnou informovanost vedení brodské radnice ze strany policie.

„V polovině ledna jsme se s obcemi a dalšími samosprávami dohodli na typech událostí, z nichž u poloviny budeme starosty, primátory či hejtmany informovat formou krátkých SMS ihned,“ přiblížil Vondrášek.

Jde například o řádění aktivního střelce, teroristický útok, živelní katastrofu či jinou mimořádnou událost s větším počtem obětí. O dalších událostech, například policejním opatření, narušení veřejného pořádku nebo nálezu munice, má policie obce informovat do 120 minut.

Novela zbrojního zákona

Běsnění psychicky nemocného muže, kterému lékaři ponechali zbrojní průkaz, má dohru i v zákonodárství. V novele zbrojního zákona se počítá se změnou platnosti zbrojních průkazů.

„Půjde o zkrácení platnosti z deseti na pět let. Tím se samozřejmě zkracuje i nutnost lékařských prohlídek,“ vysvětlil náměstek policejního prezidenta.

Podle Hany Malé z ministerstva vnitra je v novele uvedena i možnost dobrovolného vstupu lékařů do Centrálního registru zbraní, kdy si například psychiatr může osobně ověřit, zda je pacient držitelem zbrojního průkazu. Novinkou je i možnost policie vyzvat držitele zbrojního průkazu k přezkoumání jeho zdravotní způsobilosti.

Pieta za oběti střelby v Uherském BroděVideo: Aleš Fuksa, Právo

„A to při různé důvodné pochybnosti. Ale jsou zde i ustanovení o možnosti policie zajistit zbraň, střelivo či doklad k držení zbraně, je-li důvod či obava, že by zbraně mohlo být zneužito. Sám jsem zvědav, jak novela v parlamentu dopadne,“ přiznal Vondrášek. Nyní projednávají novelu zákona o střelných zbraních a střelivu poslanci ve výborech.

Brodská kauza mění společnost

Brodský vrah a jeho nezapomenutelný akt zůstanou dlouhé roky v paměti nejen obyvatel Uherského Brodu. Mnozí místní jej vnímali jako puntičkáře, který měl své osobní věci v naprostém pořádku. „Těžce vnímal ,nepořádek’ ve společnosti, ve svém sousedském okolí, na úřadech. Sebe a svoji rodinu vnímal jako oběť systému,“ přiblížil státní zástupce Roman Kafka, který případ před jeho odložením dozoroval.

Sám tvrdí, že případ společnost do jisté míry i změnil. „Snad poprvé jsme si všichni uvědomili, že žijeme v takovém světě, že to, co jsme byli zvyklí vídat jen v zahraničním zpravodajství, je realita i u nás. Osobně myslím, že lidé jsou obezřetnější a všímají si více okolí,“ podotkl s tím, že překvapena z Kovářova činu byla i samotná policie.

„Spíše na něj nebyla připravena a bylo by překvapení, kdyby dokonale byla. Bohužel, pouze každý takový případ připravenost stupňuje,“ dodal.

Reklama

Související témata:

Související články

Masakr v Brodě: Chyboval operační důstojník

Odbor vnitřní kontroly Policie ČR v úterý zveřejnil podrobnosti k zásahu policistů v Uherském Brodě, kde v únoru Zdeněk Kovář zastřelil osm lidí a pak sebe....

Výběr článků

Načítám