Článek
Případ se vleče už od roku 2012. Muže se pokusila ve spánku zavraždit jeho manželka. V trestním řízení vystupoval jako poškozený. Vyšetřovatelce případu a psychologovi, který zkoumal jeho duševní stav, zaslal výhružnou zprávu. Výhružky nijak nezapíral a policistce i psychologovi se později omluvil. Justice ho ale vzala do vazby s tím, že jeho stav musí posoudit znalci.
Podle znalců muž mohl sice ve vyhrocených situacích reagovat agresivně, jeho pobyt na svobodě ale neměli za nebezpečný a dodali, že pravděpodobnost splnění výhružek je jen malá. Přesto muž zůstal za mřížemi pět měsíců až do chvíle, kdy byl potrestán podmíněným trestem.
Soud měl rozhodnutí vysvětlit
„ÚS má za to, že soud nepředložil žádný kvalifikovaný důvod pro ponechání stěžovatele ve vazbě. Z jeho rozhodnutí navíc ani není zřejmé, jakého jednání by se v případě propuštění na svobodu měl dopustit,“ konstatoval soudce zpravodaj a zároveň předseda ÚS Pavel Rychetský.
Podle něj je vazba intenzivním zásahem do práv jednotlivce, jehož odděluje od blízkých a často také stigmatizuje, je tedy potřeba vždy pečlivě zvažovat její uvalení i prodlužování. Důvody vazby se přitom často s plynutím času snižují, uvedl Rychetský. Justice navíc v kauze dostatečně neodůvodnila, proč se obává uskutečnění mužových výhružek.
„Jestliže měl soud za to, že existuje reálná hrozba vykonání výhružek, musel by takový závěr explicitně vyslovit a doložit konkrétní skutečnosti, které tomu nasvědčují. Zcela obecné konstatování, že muž může ve vypjatých situacích reagovat agresivně, o takové hrozbě nevypovídá, zejména za situace, kdy se znalkyně opakovaně vyjádřila, že jeho pobyt na svobodě není nebezpečný, a ani nenavrhovala ochranné léčení,“ dodal Rychetský.
Přestože je muž už dávno na svobodě, může nyní žádat například odškodné za dobu strávenou ve vazbě.