„Dospěl jsem k závěru vcelku jednoznačně. Nezjistil jsem přítomnost duševní choroby ani žádné forenzně významné poruchy,“ řekl znalec psychiatr Hessler s tím, že duševní chorobou netrpěla ani v době vyšetření ani v době, kdy mělo ke skutkům dojít.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Péči psychiatra potřebovala Marešová podle Hesslera poprvé až ve vazbě, kdy zpočátku dostávala nízké dávky antidepresiv. „Z mého pohledu byla porucha srozumitelná ve vztahu k obviněním, kterým čelila,“ dodal Hessler.

To, že Věra Marešová zabíjela, aby si ulehčila práci, jak tvrdí obžaloba, zpochybnila při své výpovědi přede dvěma měsíci znalkyně psycholožka Štěpánka Tůmová. „Je možno vyloučit chorobný motiv, netrpí žádnou duševní chorobou. Nezjistila jsem ani žádný jiný psychologicky vysvětlitelný motiv,“ vypověděla tehdy znalkyně Tůmová u soudu.

Soud bude pokračovat 21. ledna příštího roku, kdy by měli vypovídat znalci zpracovávající revizní posudek na úmrtí pacientů. Ten zadal soud, aby pomohl vysvětlit rozdíly mezi posudky obžaloby a obhajoby. Znalci obžaloby v srpnu u soudu tvrdili, že šest pacientů zemřelo velmi pravděpodobně po podání vysoké dávky draslíku. Podle posudku obhajoby byla úmrtí pacientů očekávaná a odpovídala jejich zdravotnímu stavu.

Bývalá sestra z rumburské nemocnice měla pacienty zabíjet od roku 2010 až do loňského června. Nejstarší oběti bylo 85 let, nejmladší téměř o 50 let méně.