Od začátku letošního září je však firma spolu s dalšími společnostmi či lidmi obviněna z několika trestných činů, kterých se měla dopustit v minulých letech při ovlivňování soutěží o veřejné zakázky v Olomouckém kraji.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Jsou tam trestné činy účasti na organizované zločinecké skupině, sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a poškození finančních zájmů Evropské unie,“ prozradil Právu státní zástupce Petr Šereda. Z čeho přesně je podezřelá přímo firma AutoCont, ale upřesnit odmítl. Pokud by se u soudu prokázala její vina, hrozí jí v krajním případě i nejpřísnější trest, a to zrušení.

Přesto se i nadále účastní výběrových řízení a vyhrává je. Zákon o veřejných zakázkách to totiž umožňuje. Firmu je možné vyloučit až v případě, že je pravomocně odsouzená.

Firma se obvinění brání

Od doby, kdy je trestně stíhán, AutoCont vyhrál podle věstníku veřejných zakázek tendry od státních institucí za více než 125 miliónů korun. Jsou mezi nimi například Česká pošta, Magistrát hlavního města Prahy, ministerstvo zdravotnictví, Univerzita Pardubice, Státní úřad inspekce práce nebo ministerstvo obrany.

Firma obvinění odmítá a podala si proti němu stížnost. „Společnost využije všechny dostupné právní prostředky, aby prokázala svoji nevinu,“ sdělil Právu místopředseda představenstva společnosti AutoCont Vlastimil Palata. Podle něj je společnost stíhána pouze proto, že jeden z tisícovky jejích zaměstnanců je mezi obviněnými.

„To, že je společnost trestně stíhána, nemá žádný dopad na její funkčnost, kvalitu dodávek ani na její právní postavení ve veřejných zakázkách,“ dodal.

Bagatelizaci, že se jedná o jednoho zaměstnance z tisíce, odmítl Šereda, který Právu sdělil, že se rozhodně nejedná o trestní stíhání řadového pracovníka. „S ohledem na charakter trestné činnosti to byla osoba, která musela mít nějaký vliv na průběh veřejných zakázek,“ vysvětlil Šereda.

Vyloučit je nemůžeme, hájí se zadavatelé

Podle věstníku veřejných zakázek měla firma dostat od ministerstva obrany 16. září zakázku za téměř 74 miliónů na pořízení stolních počítačů. O týden dříve pak uzavřel s obviněnou firmou smlouvu magistrát na správu a administraci datového centra za 27,5 miliónu.

Všechny Právem oslovené úřady se ovšem shodly, že obvinění společnosti podle nich není důvod pro její vyloučení z výběrového řízení. „Pokud je uchazeči sděleno obvinění a je s ním zahájeno trestní stíhání, zadavatel nemá v současné době žádnou zákonnou možnost, jak uchazeče ze zadávacího řízení vyloučit,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka. S tím souhlasí i mluvčí magistrátu Vít Hofman, podle něhož není žádný relevantní právní titul ke zrušení nadlimitní veřejné zakázky, respektive k výpovědi smlouvy.

Přinese změnu nový zákon?

Podle současného znění zákona o státních zakázkách zadavatelé skutečně nemají možnost stíhanou firmu vyloučit. Právem oslovení právníci Jan Lašmanský a Lukáš Kohout upozorňují, že zákon pouze ctí presumpci neviny. Jenže mnoho možností nemají ani poté, co takovou firmu vyberou a ta je po uzavření smlouvy pravomocně odsouzena.

„Pokud dojde k pravomocnému odsouzení vybraného uchazeče po uzavření smlouvy, tak zadavatel není oprávněn tento smluvní vztah z tohoto důvodu nijak rušit,“ vysvětlil Kohout. Oba právníci se shodli, že zadavatelé veřejných zakázek by měli na skutečnost pamatovat ve smlouvě. Tedy aby do ní přidali možnost odstoupit od smlouvy v případě, že je společnost nebo její statutární orgán odsouzen.

„Zásadně platí, že po ukončení zadávacího řízení je jediným rozhodujícím dokumentem právě smlouva, proto by zadavatelé neměli její přípravu podceňovat,“ upozornil Lašmanský. Firma totiž může zkrachovat či být nuceně zlikvidována a zakázku tak již nemá kdo plnit.

Ministerstvo pro místní rozvoj nyní chystá nový zákon o veřejných zakázkách, jehož účinnost by měla být od dubna 2016. Nyní jej mají projednávat poslanci ve Sněmovně.

„Nový zákon o zadávání veřejných zakázek zadavateli umožní firmu vyloučit na základě předchozího profesního pochybení, které způsobuje její nedůvěryhodnost,“ naznačil právu změnu mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.