Na vlastní kůži se o tom už léta přesvědčuje jistý učitel angličtiny. Vše před více než pěti lety začalo tak, že ředitel jedné strojírenské střední školy v Česku dal angličtináři výpověď. Učitel podal žalobu na její neplatnost a soud vyhrál. Ředitel ho musel přijmout zpět. A pak jazykáři určil, že má vyučovat obrábění, strojnictví a tělocvik.

Ničemu z toho ale nerozuměl, neměl na to kvalifikaci. Byly z toho další soudy, které dodnes neskončily. Případ je popisován bez uvedení jmen v pracovněprávní judikatuře. „Učitel angličtiny povinnost učit strojírenství a tělocvik odmítl. Po dobu, kdy měl dané předměty vyučovat, nechodil do práce. Z toho důvodu dala žalovaná škola učiteli opět výpověď z pracovního poměru,“ shrnují právničky Lucie Hořejší a Petra Šimrausová z advokátní kanceláře Randl Partners na odborném portále Pravniprostor.cz.

Odvolací soud: neremcej a uč

Učitel se opět, již podruhé, domáhal určení neplatnosti výpovědi. Další žalobu odůvodnil tím, že vedení školy nerespektovalo předchozí rozhodnutí soudu a účelově ho přidělili k výuce předmětů, pro které neměl kvalifikaci. Soud prvního stupně o druhé výpovědi rozhodl šalamounsky. Žalobě učitele vyhověl v tom smyslu, že škola měla pedagoga zařadit do výuky angličtiny, ale zároveň učiteli stanovil také úvazek na výuce strojírenských předmětů. Škola se i tak ­odvo­lala.

Odvolací soud (vše je na portálu anonymní) pak dal nečekaně bez výhrad za pravdu škole. Rozsudek soudu prvního stupně zrušil a žalobu na ni zamítl. „Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že učitel je povinen vykonávat práci podle pracovní smlouvy, nikoliv podle toho, jakou konkrétní práci v rámci sjednaného druhu práce učitel střední školy vykonával (vyučoval anglický jazyk). Tím, že odmítl vyučovat strojírenské předměty, se žalobce podle názoru odvolacího soudu dopustil závažného porušení povinností,“ konstatují citované právničky.

NS: Učit stroje mohl, ale nebyla to msta?

Učitel se dovolal k Nejvyššímu soudu. Namítal, že se odvolací soud nevypořádal se zjištěním soudu prvního stupně, tedy že stanovení pracovního úvazku školou bylo účelové, a „nevzal v úvahu, že pedagogický pracovník musí splňovat odbornou kvalifikaci pro vyučované předměty“. Škola jej proto podle názoru učitele nemohla pověřit jinou přímou výukou než angličtinou.

Nejvyšší soud ČR (NS) rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. Dal odvolacímu soudu za pravdu v tom, že pedagogickou činnost může v souladu se školskými předpisy vykonávat učitel s odbornou kvalifikací pro tento obor, ale i osoba, která takové vzdělání nemá, avšak ve stanovené době zahájí studium za účelem získání potřebné kvalifikace. Podle NS nelze tedy souhlasit s názorem žalobce (učitele), že nemohl vykonávat práci stanovenou pracovním úvazkem jen proto, že neměl odpovídající vzdělání.

„NS ale dodal, že nelze přehlédnout, že se tak stalo poté, co žalobce (učitel) uspěl u soudu se svou žalobou na neplatnost předchozí výpovědi z pracovního poměru. Pokud pedagog dříve učil angličtinu a najednou mu byla přidělena řada jiných, navíc technických předmětů, měl se odvolací soud zabývat tím, zda nejde o mstu za to, že se žalobce dovolal svých práv u soudu,“ uzavírají Hořejší a Šimrausová.

Žijí-li, soudí se dodnes

A jaký je skutečný závěr sporu naštvaného vedení školy a urputného učitele, kteří se již takto soudí několik let? Pokud obě strany sporu, ředitel školy a učitel, ještě žijí, soudí se dodnes. I když to zní jako klišé z pohádky, tak bohužel to přesně vystihuje realitu.

„Zrušený rozsudek byl vrácen odvolacímu soudu k dalšímu řízení, a zbývá tedy pouze počkat, jakým způsobem se odvolací soud s právním názorem Nejvyššího soudu ČR vypořádá,“ potvrzují právničky ve svém nedávno publikovaném rozboru případu. Podle zjištění Práva ale není tento případ ještě na pořadu soudu. Další rozhodnutí je v nedohlednu, přičemž nejspíše pak budou ještě pokračovat soudy o výši náhrady ušlé mzdy.