Materiály leží zapečetěné v budově České advokátní komory (ČAK), kam je převezli její pracovníci. Detektivům je odmítli vydat s odůvodněním, že jde o věci spojené s výkonem Langrovy advokátní praxe.

Státní zástupci nyní ve stanovené 15denní lhůtě, která uplynula ve středu, požádali ostravský soud o jejich uvolnění.

„Doktoru Langrovi jsme ty materiály nevrátili, protože se orgány činné v trestním řízení v zákonem dané lhůtě obrátily na soud, aby nahradil nesouhlas zástupce ČAK s vydáním oněch dokumentů,“ potvrdila ve čtvrtek Právu mluvčí ČAK Iva Chaloupková.

Soudkyně: Podezření existuje

„Do rozhodnutí soudu ale zůstávají tyto materiály zapečetěny v ČAK a poté podle toho, jaké usnesení soud vydá, budou buď vráceny panu Langrovi, nebo vydány orgánům činným v trestním řízení,“ upřesnila.

Doplnila, že žalobci museli v žádosti jasně specifikovat, o jaké dokumenty mají zájem.

„Samozřejmě jsme měli zájem i o nosiče dat v elektronické podobě, nicméně byla zajištěna celá řada také listinných důkazů, takže žádáme soud o nahrazení souhlasu jak o ty listinné, tak o důkazy v elektronické podobě,“ konstatoval náměstek olomouckého vrchního žalobce Pavel Komár. Ostravský krajský soud, který návrh obdržel toto pondělí, o žádosti zatím nerozhodl.

Právo má k dispozici příkaz k domovní prohlídce, ze kterého vyplývá, že policisty u Langra zajímaly především materiály a důkazy týkající se solárního byznysu a několika fotovoltaických elektráren.

Napojení na Rittiga?

Vyšlo ale také najevo, že vyšetřovatelé prověřují i možné napojení na stíhaného podnikatele Ivo Rittiga. Jeho jméno sice dokument neobsahuje, ale je z něj patrné, že předmětem zájmu policie byly možné kontakty na nejbližší spolupracovníky a advokáty kontroverzního pražského lobbisty.

V kauze jsou stíháni Langrův přítel a obchodní partner Ivan Kyselý, hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD) a dva tamní vysoce postavení policisté. Podle policie tvořili klientelistickou síť, která získávala a využívala informace z prověřovaných kauz a údajně některé dokonce i ovlivňovali.

Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil přes obvinění z trestného činu ze své funkce odstoupit nehodlá.

Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil přes obvinění z trestného činu ze své funkce odstoupit nehodlá.

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

Langer ale dosud nebyl z ničeho obviněn. V příkazu vydaném ostravskou soudkyní Janou Bochňákovou se však píše s odkazem na informace policie, že „existuje podezření, že na trestné činnosti se podílí i Ivan Langer“.

Bochňáková v dokumentu dokonce uvádí, co by měli detektivové zabavit.

„Z předloženého spisového materiálu vyplývá, že dosavadní poznatky získané šetřením policejních orgánů dostatečně odůvodňují předpoklad, že se ve shora citovaných prostorách (Langrově bytě – pozn. red.) nacházejí věci důležité pro trestní řízení, zejména mobilní telefony včetně SIM karet, případně další elektronická zařízení užívané v rámci možného páchání protiprávního jednání, informace v listinné podobě, které mají vztah k zájmovým trestním řízením,“ napsala soudkyně do příkazu.

I z domova se pracuje

Žalobci a policisté přitom na nesouhlas zástupců advokátní komory s vydáním věcí zabavených u svých členů narážejí v poslední době stále častěji. A protože pak soudy napříč republikou o následném vydání či nevydání materiálů rozhodovaly různě, do problematiky vstoupil letos v červnu i Nejvyšší soud.

Jeho trestní kolegium tehdy vydalo sjednocující stanovisko, podle kterého je místem výkonu povolání advokáta nejen kancelář, v níž má oficiálně nahlášené své působiště, ale právě i třeba jeho byt či dům.

Je prý totiž logické, že advokáti mohou pracovat z domova na svém počítači či třeba tabletu.