Mezi podnikateli a advokáty se hovoří především o metodách, v nichž figurují fiktivně vytvořené pohledávky a uměle vyvolané exekuce na obří částky. Právo se seznámilo s podrobnostmi skoro až neuvěřitelné situace, které byli nuceni se podvolit majitelé jistého pražského zábavně-obchodního centra.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Za žádných okolností si ale nepřejí být identifikováni z důvodu reputačního rizika. Banky a obchodní partneři totiž dávají i od seriózních firem, které něco takového postihne, ruce pryč, ať je skutečnost jakákoliv.

Jak to začalo? Nevinně. Stejně jako u tradičního výpalného je vždy na začátku úspěšný podnik s tučnými tržbami. V tomto případě zábavně-obchodní centrum v Praze, do něhož podnikatelské skupiny investovaly značné sumy. Jeho součástí je špičkově vybavená velkokapacitní restaurace, pochopitelně náročná na zajištění provozu.

Nájem za prosperující restauraci nezaplatili. Jen se smáli a ještě si řekli o pět miliónů. Dostali je.

A tak ji pronajali dalším dvěma podnikatelům za nájem kolem čtvrtmiliónu měsíčně. Oba podnikatelé restauraci rozhýbali, pořád bylo plno, ostatně i proto, že centrum láká denně tisíce lidí. Jenže vykukové nájem neplatili. Majitelé centra jim proto dali výpověď a začali po nich vymáhat tři milióny korun. „Dáme to k soudu a pak i do exekuce,“ znělo varování v souladu s právem.

Exekutorka vše zavře a vy se pak léta suďte!

I pro otrlé právníky pracující pro obchodně-zábavní centrum ale došlo k nečekanému zvratu. Jeden z podnikatelů dlužníků totiž podepsal tomu druhému, svému společníkovi, směnku na deset miliónů. Klasická fiktivní pohledávka.

Ten ji okamžitě uplatnil u soudu. Formálně byla bez chyb, a tak ji soud posvětil. Tím se vytvořil na první pohled legální exekuční titul. Na jeho základě exekutorka restauraci zablokovala, i když podnikatelům nepatřila a jen ji provozovali.

Právník dlužníků pak přišel za šokovanými majiteli centra a předložil jim následný postup: Ne že vám moji mandanti zaplatí tři milióny na dlužném nájmu, ale vy jim naopak zaplatíte pět jako odchodné. Když se tak nestane, tak exekutorka z titulu desetimiliónové směnky (byť fiktivně vytvořené) exekučně zablokuje celé obchodní centrum a polepí ho žlutými nálepkami s nápisem „exekuce“. Ona, coby exekutorka, nemusí, když jde o bleskové zajištění tak vysoké pohledávky, vlastně ani zjišťovat, co patří dlužníkovi a co ne. Vy si pak klidně podejte vylučovací žalobu k soudu.

„Jistě uspějete a pak se můžete s exekutorkou léta soudit o nějaké to odškodné,“ šklebil se prý právník podnikatelů dlužníků do očí zástupcům centra.

Jistěže by se časem ukázalo, že obchodní centrum ani restaurace v něm včetně židle v ní dlužníkovi (dlužníkům) nepatří, a exekutorka by musela celé centrum odblokovat. Jenže šlo o čas. Proces vylučovací žaloby by trval měsíce nebo také rok, a než by se majitelé centra domohli práva, ve skutečnosti neoprávněná exekuce by jim podnik položila.

Kapitulovali

Stačí totiž i jeden den zavření a ztráty jsou obrovské. Denně se v centru na tržbách otočí statisíce a ve hře je i reputace. Lidé by do centra přestali jezdit a banky by ihned po centru požadovaly navrácení provozních úvěrů, tzv. by je zesplatnily.

Právníci postiženým podnikatelům rovnou řekli, že soudy by nejspíše nepřikročily ani k předběžnému opatření, prostřednictvím kterého by šlo teoreticky účinek takové uměle vytvořené exekuce omezit, do doby, než se věc důkladně prověří a posoudí.

Všechny podnikatelské skupiny vlastnící centrum kapitulovaly a zaplatily svým dlužníkům oficiálně tzv. odchodné. Takže nejenže majitelé centra od nájemců nedostali tři milióny na neuhrazeném nájemném, ale ještě jim na cestu museli poslat miliónů pět.

Na podobném principu vydírání automobilek

Případ silně připomíná sérii kauz, kdy skupina složená z elitních právníků, dvou podnikatelů, bratrů z Olomoucka, a bývalého pracovníka ministerstva obrany v letech 2001 až 2010 vydírala automobilky a jejich hlavní dodavatele. Koupila za babku subdodavatelskou firmu vyrábějící díly z plastů. Subdodavatelské firmy točí sice značný obrat, ale mají málo volného kapitálu. Stačilo pak zatlačit přes známé v jedné komerční bance, která subdodavatelskému podniku zesplatnila šedesátimiliónový úvěr. Podnikatel ho musel najednou vrátit okamžitě.

Partička pak levně jeho subdodavatelskou firmu koupila.

O to jí ale nešlo. Dostala se především k originálním, automobilkou certifikovaným odlévacím formám na vstřikování plastů. Poté vyděrači vyfabulovali vůči hlavnímu dodavateli automobilky, například německému výrobci chladičů, fiktivní pohledávku. Následně desítky odlévacích forem, které jsou jen zapůjčené automobilkou, vyděrači schovali z titulu tzv. zadržovacího práva. Strach dodavatelů komponentů do aut ze ztráty reputace a času hrál do karet vyděračům.

Než by se u soudu po měsících prokázala neoprávněnost pohledávky a zadržení forem a než by se podařilo vůbec vypátrat, kde jsou formy fyzicky ukryté, automobilka by už dávno stála, třeba kvůli chybějícím kompletním chladičům, protože moderní výroba jede prakticky bez skladových zásob. Škody by byly nevyčíslitelné.

V jednotlivých případech platily zavedené, i zahraniční automobilové firmy partičce statisíce eur během pár dnů. Zuby si na nich vylámaly i skupiny německých a amerických právníků. Celkem jde o milióny eur. Když vyděrači dosáhli svého, ze subdodavatelské firmy vycouvali, nechali ji zkrachovat a o práci přišly stovky lidí. Právo je seznámeno s okolnostmi dvou takto zničených firem.

Automobilky a její postižení dodavatelé však o případech mlčí. Podepsali s vyděrači doložky o mlčenlivosti.

Policii, která jeden z případů aktivně šetřila jako vydírání, měla podle informací od zasvěcených právníků zastavit kolem let 2009 a 2010 tehdejší inspekce ministerstva vnitra. Následně postup policie ocejchoval jako neadekvátní Nejvyšší soud a později s odvoláním na něj obžalobu v dané věci smetl i soudce z nižší instance.