Státní zástupce proti květnovému osvobozujícímu verdiktu soudkyně z Prahy 1 Heleny Králové totiž podal hned na místě odvolání. Jak Právu ve středu řekl Rostislav Bajger z olomouckého vrchního státního zastupitelství, do dvou týdnů mají v plánu teprve nyní známé argumenty soudkyně podrobně rozebrat a posléze napadnout.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Právo má 46stránkové odůvodnění soudkyně k dispozici a již ve středu jako první informovalo, že Králová zcela uvěřila obhajobě Jany Nečasové i trojice obžalovaných vysokých důstojníků Vojenského zpravodajství, výrazně podpořené expremiérem Petrem Nečasem. [celá zpráva]

Ten vypověděl, že pokyn tajné službě dal on sám, protože se obával o bezpečnost své rodiny a tehdejší manželky Radky. Odmítl, že by nechal svou ženu, se kterou se prý už rok rozcházel, sledovat nebo že by Jana Nagyová, kterou si přivedl na Úřad vlády a udělal z ní vrchní ředitelku svého kabinetu, konala za jeho zády.

Nagyová prý byla pouze prostředníkem mezi ním a tajnou službou. Chtěl v tichosti zjistit, jestli jemu či jeho rodině nehrozí nějaké nebezpečí.

„I premiér předává informace“

„Jana Nečasová nemohla a nikdy nevydávala rozkazy Vojenskému zpravodajství, naopak v některých specifických oblastech plnila úkoly Vojenského zpravodajství,“ potvrdil jen zprostředkovatelskou roli podle soudkyně Králové ve své utajované výpovědi u soudu i další z obžalovaných, bývalý šéf vojenské tajné služby Ondrej Páleník.

O bezpečí premiéra a jeho rodiny se běžně starají policisté z útvaru ochrany ústavních činitelů. Nečas však jejich ochranu hned po nástupu do funkce odmítl. Stejně tak vyvracel tvrzení obžaloby, že se ho Nagyová sbíráním citlivých informací o manželce Radce Nečasové snažila přesvědčit k rozvodu.

„Toto svědek popřel, neboť své manželství považoval již za rozpadnuté. Se současnou manželkou měli dohodu od léta 2011, jak budou postupovat,“ citovala z jeho výpovědi Králová.

Tím však Nečas zcela rozboural konstrukci obžaloby, která možnou vinu Jany Nečasové a zpravodajců dokládala především záznamy nalezenými při domovních prohlídkách o sledování Radky Nečasové a odposlechy například mezi Nečasem a jeho tehdejší utajovanou přítelkyní Nagyovou či mezi ní a dalšími pracovníky Úřadu vlády.

Pravda, nebo záchrana manželky?

„Komunikace mezi předsedou vlády a zpravodajskými službami neprobíhá tak, že pouze zpravodajské služby poskytují předsedovi vlády poznatky, ale i sám předseda vlády poskytuje poznatky zpravodajským službám, které získá např. při jednání mezi čtyřma očima s představiteli různých zemí apod.,“ vysvětloval Nečas, proč se obrátil na Páleníka.

Králová se však ve svém odůvodnění nevypořádala se všemi nesrovnalostmi a je otázka, jak se k nim postaví odvolací soud, až na to upozorní žalobci. Je například otázkou, proč uznala naprosto bez jakékoli kritiky Nečasovu výpověď.

On sám i Jana Nečasová, která pro něj léta pracovala, přitom během líčení přiznávali, že jsou již devět let partneři i v osobním životě. Možností, že svou výpovědí se pouze účelově snažil pomoci své nové manželce, se v odůvodnění vůbec nezabývala.

Další sporná věc, která zůstala bez logického vysvětlení, je tiskové prohlášení Nečase těsně po propuknutí celé aféry v červnu 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu po zatčení Nagyové a spol. prohledal kanceláře nejen na Úřadu vlády, ale i ve Vojenském zpravodajství. To bylo zcela v rozporu s tím, jak se později vyjadřoval u soudu.

Šokovaný Nečas tehdy vydal prohlášení, podle kterého „považuje za nepřijatelné, že dva vysoce postavení představitelé Vojenského zpravodajství údajně přijímali pokyny od osoby, která k tomu neměla jakékoli zákonné oprávnění“.

Soudkyni to stačilo

„Nikdy jsem nerozhodl ani nebyl informován o údajném sledování osob, jejichž jména jsou nyní skloňována v médiích. Pokud se tak opravdu stalo, považuji to za závažné pochybení. Přestože jsem o tomto konání nevěděl, hluboce toho lituji a omlouvám se všem, kterých se to mělo týkat,“ stálo doslova v jeho prohlášení z 15. června 2013.

Soudkyni Králové však pouze stačilo jeho vysvětlení, že zpráva pro média je „vytržena z kontextu jeho dalších prohlášení“.

„Bylo sepsáno odborníky na politickou komunikaci a politický marketing s primárním cílem, aby tato slova zazněla do zahraničí, neboť dne 16. června 2013 měl svědek absolvovat setkání předsedů Visegradské čtyřky,“ napsala k tomu pouze Králová.