Už popáté za těch více než dvacet let, co sedí za mřížemi, totiž Kajínek skončil zase v nejstřeženější české věznici na Mírově. Právu to v úterý potvrdila jeho přítelkyně, s níž je v kontaktu a jež s ním hned v pondělí i v úterý telefonicky hovořila.

Doplnila, že je Kajínek „radši“, že se dostal zpět na Mírov, odkud ho do Valdic odvezli kvůli stavebním úpravám v této hradní věznici. Paradoxní je, že právě z Mírova se Kajínkovi podařilo v říjnu 2000 utéci a dva měsíce se skrývat, než ho zatklo policejní komando v Praze.

Stará známá

Na prostředí Mírova si prý Kajínek podle přítelkyně zvykl víc než ve Valdicích, navíc to má k němu blíže na návštěvy z Brna, kde dotyčná žije. „Ve Valdicích byl v provizoriu, měl třeba i omezenější možnosti nákupu,“ řekla.

„Na Mírově je to rozhodně lepší, navíc je sám ve své cele, v níž byl před tím, a má svůj klid. Během dne může chodit i mimo celu a potkávat spoluvězně. Je to pro něj přijatelnější,“ dodala pro Právo Kajínkova dlouholetá přítelkyně.

Poté, co Kajínek před pár týdny ani potřetí neuspěl u plzeňského krajského soudu s návrhem na obnovu procesu z roku 1998, kdy dostal za dvě vraždy a pokus o třetí doživotí, mu prý spousta lidí okolo radí, ať zase uteče. Údajně mu to radí i někteří dozorci.

„Bachaři mu to říkají taky, jen ale ať prý zrovna nemají službu. Dokonce si nechávají napsat věnování do knihy, kterou napsal, ale to jen mezi čtyřma očima,“ doplnila s úsměvem přítelkyně odsouzeného.

Kajínek však opakovaně prohlásil a zapřísahal se, že už odnikud utíkat nebude, že se na svobodu dostane jen legálními prostředky. O podmínečné propuštění může požádat nejdříve v roce 2022, kdy mu bude 61 let.