Mezi odsouzenými je mimo jiné někdejší sponzor již zaniklého druholigového hokejového týmu z Orlové Aleš Sznapka. Ten figuroval ve všech sedmi bodech obžaloby a vyslechl si také nejvyšší trest ve výši devíti let, který si musí odpykat ve věznici s ostrahou. Kromě toho musí zaplatit peněžitý trest ve výši jednoho miliónu korun.

Také ostatních devět odsouzených poslal soud za mříže, u žádného z nich nebyl vzhledem k objemu obchodů žádný důvod pro vyměření podmíněného trestu. „Obžalovaní vytvořili řetězec personálně a obchodně propojených firem, z nichž některé byly založeny pouze účelově a v úmyslu zastřít povinnost odvést daň z přidané hodnoty,“ uvedla soudkyně Šárka Skalská.

Celková škoda na dani je vyčíslena na 570 miliónů korun. Rozsudek zatím není pravomocný, většina obžalovaných si proti němu podala odvolání, případně si ponechala lhůtu na rozmyšlenou. Případem se tak bude muset znovu zabývat Vrchní soud v Olomouci.

Obžalovaní nespolupracovali

Obžalovaní s vyšetřovateli při objasňování obchodních operací nespolupracovali. „Důkazní situace byla komplikovaná v tom, že většina obžalovaných k věci v přípravném řízení ani u soudu nevypovídala, jen někteří se vyjádřili v tom smyslu, že se ničeho nedopustili,“ řekla soudkyně. Podotkla ale, že dva z obžalovaných se nakonec v průběhu líčení ke svému podílu na trestné činnosti doznali.

Obžaloba označila za hlavní organizátory daňových úniků padesátiletého podnikatele Aleše Sznapku a jeho o 10 let mladšího komplice Jana Lemela. Soudkyně však při vyhlašování rozsudku uvedla, že jejich role organizátorů nebyla prokázána, a odsouzeni nakonec byli jen jako spolupachatelé. Přesto vzhledem k rozsahu činnosti dostali nejvyšší tresty ve výši devět a osm let. Kromě toho musí Sznapka zaplatit peněžitý trest ve výši jeden milión korun a Lemel musí zaplatit půl miliónu.

Krajský soud v Ostravě zároveň s vyhlášením trestů rozhodl také o propadnutí části majetku některých obžalovaných a o propadnutí prostředků na bankovních účtech některých firem i spřízněných osob. Celkově jde o částku ve výši bezmála pětadvacet miliónů korun, která v případě nabytí právní moci propadne státu.

Naproti tomu nevyhověl návrhu na to, aby státu propadly i nemovitosti obžalovaných včetně luxusního rodinného domu Aleše Sznapky. Bylo zjištěno, že na domy jsou buď uvaleny exekuce nebo na nich vězí zástavní právo související s hypotékou. Nepodařilo se také prokázat, z čeho byly domy financovány. „Není jednoznačné, že nemovitosti byly pořízeny z finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti,“ doplnila soudkyně.