Neznámí pachatelé si na internetu najdou podrobnosti o smluvních vztazích mezi institucí a dodavatelem služeb či zboží, které jsou ze zákona povinně zveřejňovány.

„Poté se podvodníci lstí zmocní písemností ke konkrétní obchodní transakci, na kterých pozmění důležité údaje, především bankovní spojení. Tím si zajistí, že peníze odeslané skutečnému dodavateli neskončí na jeho účtu, nýbrž na účtu právě těchto podvodníků,” popsal Hulan princip podvodu.

„Jak kriminalisté zjistili, bankovní účty podvodníci zřizují s využitím padělaných nebo odcizených dokladů,” doplnil mluvčí s tím, že peníze byly obratem odesílány na konta v zahraničí.

Policisté prošetřovali jednotlivé případy již v druhé půlce roku 2014. Posléze vyšlo najevo, že způsob, kterým se zatím neznámí pachatelé obohacují, je totožný a objevuje se v případech napříč republikou.

Policisté doporučují, aby si instituce i firmy jakoukoliv změnu bankovního spojení ověřovaly. Vodítkem může být i to, že bankovní spojení uváděná neznámými pachateli nejsou registrována pro DPH, což lze také jednoduše ověřit v příslušné databázi.