Za to, že 21. srpna 1968 kolem druhé hodiny ráno nařídil vypnutí rozhlasových vypínačů, a to právě ve chvíli, kdy rozhlas začal vysílat prohlášení předsednictva ÚV KSČ odsuzující invazi, by si měl odpykat čtyřletý trest.

"Jsem přesvědčen, že tam nemohu dožít ty čtyři roky, zdravotně se cítím velice špatně," řekl včera Hoffmann ČTK.

Ten si měl svůj trest původně začít odpykávat už od pátého ledna. Na jeho žádost mu ale soudkyně Pavla Augustinová letos v únoru nástup do vězení právě ze zdravotních důvodů o půl roku odložila.

Akceptovala totiž závěry ústřední lékařské komise Vězeňské služby, že je třeba, aby se podrobil ještě řadě specializovaných vyšetření, na jejichž základě pak teprve bude možné říci, zda je, nebo není schopen nastoupit trest.

Od začátku letošního července ale začala platit novela trestního řádu, podle které odsouzený nemusí do vězení nastoupit prakticky pouze v případě, že právě pobývá v nemocnici.

Rozhodnou vězeňští lékaři

"Pokud je ale schopen dojít do věznice, musí se tam dostavit, a vězeňští lékaři by ho měli prohlédnut, prostudovat si jeho dokumentaci a zvážit, zda je schopen nástupu do vězení nebo ne," vysvětlila včera Právu Augustinová.

Jak dále řekla, ještě před platností novely obdržela od Hoffmanna výsledky některých lékařských vyšetření a odeslala je vězeňské lékařské komisi. Ta na jejich základě dospěla k závěru, že pro další odklad není důvod.

"Vzhledem k jeho vysokému věku a zdravotnímu stavu je totiž ohrožen stejně, jak na svobodě, tak ve výkonu trestu. Ta vyšetření ovšem nebyla úplná a bude třeba je ještě doplnit," uvedla Augustinová.

Hoffmann byl původně obžalován z vlastizrady, žádný soud ale nenašel důkazy pro to, že vypnutí vysílačů nařídil po předchozí domluvě s okupanty Československa.

Senát městského soudu vedený Augustinovou nakonec jeho jednání posoudil jako zneužití pravomoci veřejného činitele a uložil mu za ně čtyřletý trest. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozhodl, že se jednalo o sabotáž, a délku trestu mu o dva roky zvýšil.

Dostal amnestii od Václava Havla

Protože se ale na Hoffmanna částečně vztahuje dávná amnestie prezidenta Václava Havla z 1. ledna 1990, která mu uložený trest zase o třetinu snížila, nakonec by měl být za mřížemi právě čtyři roky.

Hoffmann vždycky jakoukoliv svoji vinu popíral a odmítal i myšlenku, že by měl čehokoliv, co tehdy udělal, litovat. Zároveň však opakovaně prohlásil, že je připraven do vězení jít.

Jeho poslední nadějí bylo, že již pravomocný verdikt bude zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu. Ten ale koncem letošního května Hoffmannovo dovolání odmítl. [celá zpráva]