Článek
Vražda otřásla vesnicí předloni 30. října. Po devětatřicetileté ženě zůstala ve Skřipově rodina se dvěma dospívajícími dětmi.
Zločin se stal v době, kdy byli všichni zaměstnanci obecního úřadu, který se nachází ve stejné budově jako pošta, ještě v práci. Přesto se nepodařilo na místě činu zajistit žádnou pořádnou stopu ani svědectví.
„Nikdy jsem nic neukradl, nikomu jsem neublížil.“
Dlouho se přitom zdálo, že zločin zůstane neobjasněný. Pro Martina Balhara si přišla policie teprve loni v srpnu, tedy téměř rok po události. Mladík od svého zadržení dosud tvrdí, že nemá s vraždou nic společného.
„Jsem nevinný. Nikdy jsem nic neukradl a nikdy jsem nikomu neublížil,“ řekl u soudu. Přiznal jen, že poštu v ten den opravdu navštívil, protože si vyřizoval formality spojené se zrušením svého účtu, ovšem potom zase odešel.
Státní zástupce David Bartoš připustil, že obžalobě schází přímý důkaz. Nenašla se ani vražedná zbraň, takže není jasné, čím pachatel útočil.
„Obžaloba je ale postavena na celé řadě nepřímých důkazů,“ řekl Bartoš s tím, že mladík při své návštěvě pošty využil situace, kdy žena otevřela trezor a na poště v tu chvíli nikdo jiný nebyl. Z místa si odnesl zhruba 195 tisíc korun.
Zpochybnil detektor lži
Jedním z hlavních důkazů jsou například pachové stopy nalezené za poštovní přepážkou a u trezoru. Obžalovaný to vysvětluje tak, že jeho pach se tam musel dostat z dokumentů, které na poště při své návštěvě předával.
Stejně tak zpochybnil výslech na detektoru lži, který je podle něj nevěrohodný.
Martin Balhar několik let před vraždou nikde nepracoval, žil u rodičů a byl závislý na pervitinu. Navíc se několikrát léčil na psychiatrii.
Ani poté, co skončil ve vazbě, tomu řada lidí nemůže uvěřit, že by byl pachatelem. „Vesnice je rozdělena půl na půl. Někteří tomu věří, někteří ne,“ řekl Právu jeden z místních občanů.
Hlavní líčení bude pokračovat v následujících dnech výslechy svědků i soudních znalců. Zatím není jasné, kdy bude vyhlášen rozsudek.