Státní zástupkyně byla přesvědčena, že obžalovaní zneužívali u svých klientů důvěřivosti a neznalosti v oblasti práva. Jako jistinu po nich vyžadovali uzavření smlouvy o převodu vlastnických práv na nemovitost, kterou zájemci o hotovostní peníze vlastnili. Slibovali jim, že v případě, že půjčku nestihnou včas splatit, zajistí přeúvěrování u banky a nemovitost na ně převedou zpět. „Ve skutečnosti ale obvinění jednali tak, aby dlužník nebyl schopen včas zaplatit a oni získali na jeho úkor zajištěnou nemovitost. Tu pak obratem prodali s obrovským ziskem,“ uvedla žalobkyně.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle předsedy senátu Přemysla Špicara ale poškození dobrovolně uzavřeli smlouvy o půjčce i za situace, kdy museli být minimálně srozuměni s tím, že podmínky vyplývající ze smlouvy budou pro ně horko těžko splnitelné, a to s ohledem na jejich finanční příjmy.

Svojí vlastní liknavostí si neopatřili informace významné pro rozhodnutí týkající se zástavy nemovitosti soudce Přemysl Špicar

Posuzujeme tady soukroměprávní vztah, jehož předmětem byly půjčky, na které vázly nemovitosti. Je třeba trvat na tom, aby na ochranu majetkových zájmů dbali primárně samotní účastníci takového vztahu. Od nich je třeba požadovat, aby postupovali obezřetně, aby dodržovali alespoň elementární zásady opatrnosti, zvláště při takto snadno dosažitelných penězích,“ vysvětlil Špicar.

Jak dodal, sami poškození svojí zjevnou neopatrností, ale i pod vidinou peněz přistoupili k uzavření smlouvy, přičemž evidentně nedbali ani v minimální míře na odpovídající ochranu svých práv a majetkových zájmů. „Svojí vlastní liknavostí si neopatřili informace významné pro rozhodnutí týkající se zástavy nemovitosti a sami se tak vystavili riziku vyplývající z uskutečněné smlouvy,“ podotkl soudce.

Na druhou stranu ale konstatoval, že ze strany některých obžalovaných nebyl jejich postup zcela korektní. „Je ale nepřijatelné, aby trestním postihem jednoho účastníka soukroměprávního vztahu byla nahrazována nezbytná míra opatrnosti druhého účastníka při ochraně vlastních práv a majetkových zájmů,“ doplnil Špicar.

Řádně podepsané smlouvy

Jeden z obžalovaných, David Bojo před soudem řekl, že vůbec nechápe, proč u soudu je. „Žijeme ve státě, kde obchodní společnosti podnikají proto, aby vytvořily zisk. Naším nástrojem výroby zisku jsou peníze, které půjčujeme. Šlo o oboustranně uzavřený obchod, na kterém vyděláváme,“ prohlásil.

Upozornil na to, že peníze byly půjčeny na základě řádně podepsaných smluv. „Přece teď nemůže někdo říci, že tyto listiny neplatí, jen proto, že jsou znevěrohodňovány výpověďmi dlužníků,“ hájil se Bojo.

Mezi poškozenými byli například Alena Houšková a její syn Martin. Na jejich úkor získali obvinění dům v hodnotě dvou miliónů korun, přičemž Houškovým vyplatili jen 520 tisíc korun. „Z hrozeb a nátlaku se žena psychicky zhroutila. Trpí těžkou posttraumatickou depresivní poruchou,“ upozornila žalobkyně.

Další z poškozených Petr Kadlec získal od obžalovaných půjčku půl miliónu, za kterou se zaručil svým domem. Aby o něj nepřišel, musel jim nakonec vyplatit milión korun navíc.
Kadlec si půjčil dvakrát, jednou 400 tisíc korun s tím, že jim s úroky vrátí 520 tisíc. Jako záruku převedl zástavní právo na svůj dům v hodnotě čtyř miliónů.

Obě půjčky sečetli

O půl roku později si domluvil další půjčku sto tisíc korun s dvacetiprocentním úrokem. Podepsal novou smlouvu, do které byly zahrnuty obě půjčky. Bojo ho měl ujistit, že jakmile do katastru bude vkládat novou celkovou smlouvu, tak tu první smlouvu zruší.

Jenže později Kadlec z výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že jsou tam vedeny dvě smlouvy, jedna zajišťující půjčku na 520 tisíc a druhá na 640 tisíc. Když se ptal Boja, co to znamená a že chce znát celkovou částku, kterou dluží, dostal radu, ať si sečte částky v obou smlouvách.

Později dostal celkové vyčíslení dluhu včetně dalších údajných nákladů na 1,9 miliónu korun s tím, že když nezaplatí, jeho dům půjde do dražby.

To, co máte v hlavě, je nepodstatné. Důležitý je, co je na papíruobžalovaný David Bojo

Když to Kadlec zjistil, vzal telefon a zavolal Bojovi. Jejich rozhovor, který policie odposlouchávala, zazněl v soudní síni jako jeden z důkazů „Koukám, že jste mi poslali vyčíslení částky, kterou vám dlužím. Je to 1,9 miliónu, což je čtyřikrát více, než jsem si půjčil. Říkal jste přece, že ty dvě půjčky budou sloučený do jedné smlouvy,“ uvedl Kadlec.

Bojo okamžitě diskusi utnul: „Já vás, pane Kadlec, přeruším a zeptám se, budete to platit?“ Na to Kadlec odpověděl: „Mám v hlavě částku, kterou jsem si od vás půjčil a se kterou počítám, že vám zaplatím, plus úroky.“

A Bojo přitvrdil. „To, co máte v hlavě, je nepodstatné. Důležitý je, co je na papíru. Když to zkrátím, tak prachy nemáte. Jediný, co vám teď řeknu, je, že buďto zaplaťte, nebo skončíte v dražbě,“ řekl. Aby nepřišel o dům, sehnal si Kadlec investora, který se nakonec s obžalovanými domluvil a vyplatil jim částku přes 1,5 miliónu korun.

Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně se na místě odvolala.