Článek
Soud oba obžalované potrestal za vraždu k 15 letům vězení už loni v červnu. Vrchní soud v Praze však rozsudek zrušil a vrátil k novému projednání. Důvodem byly rozpory ve znaleckých posudcích z oboru psychologie a psychiatrie vypracovaných na oba partnery v hlavním líčení a v psychologickém posudku v paralelně probíhajícím opatrovnickém řízení týkajícím se dcery obžalovaných.
Zatímco v jednom případě oba byli popsáni jako chladné a bezcitné osoby, v druhém případě se znalec domnívá, že jsou schopni vychovávat děti.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Nový výrok soudu trestní čin překvalifikoval. „Původně to byla vražda, nyní jsme se vrátili k původnímu znění obžaloby, kde se jednalo o dva zločiny, a to týrání a ublížení na zdraví,“ uvedl předseda senátu Luboš Sovák.
I matka s průměrnými mateřskými pudy zavolá záchranku, když její dítě zvrací krev.
Vážně nemocný chlapec zemřel v dubnu 2013 na Trutnovsku na následky oběhového selhání při hyperglykemickém kómatu. Matka s partnerem mu totiž na údajné doporučení léčitelů specializujících se na takzvanou iris diagnostiku, zabývající se diagnózou zdravotního stavu podle obrazu duhovky oka, vysadili inzulín. Dítě po několika dnech trápení zemřelo.
Jak však upozornila ve svém závěrečném návrhu státní zástupkyně Lucie Žabková, v průběhu dokazování se ukázalo, že partneři začali falšovat údaje v diabetickém deníku chlapce už minimálně měsíc před první návštěvnou u léčitelů zabývajících se iris diagnostikou. Prokázalo to porovnání záznamů z tohoto deníku s daty z glykometru.
Žalobkyně se pustila do znalce
„I matka s průměrnými mateřskými pudy zavolá záchranku, když její dítě zvrací krev. Obžalovaná to udělala až poté, co dítě nedýchalo,“ odmítla žalobkyně verzi obžalovaných, kteří se podle jejích slov stavějí do pozice chudáků, obelhaných léčiteli.
Státní zástupkyně se také důrazně opřela do psychologického posudku z opatrovnického řízení a zpochybnila profesionalitu znalce. „Znalec se v opatrovnickém řízení pouští do právního hodnocení trestního řízení, tedy věci, kterou by ani zkoumat neměl. Šel nad rámec toho, co může jako znalec činit. Neměl k dispozici tolik podkladů a nesledoval chování obžalovaných v dlouhodobém kontextu,“ uvedla Žabková.
Zatímco posudek v trestním řízení byl podle ní rozsáhlý, vycházel z většího množství šetření a bylo z něho patrné, z jakých informací a jak znalkyně postupovaly, druhý posudek byl pouze na několika málo stranách a chyběl mu například výčet metod, které autor k šetření použil.
