Dominik jako ostatních třiatřicet dětí byl svědkem toho, jak se vychovatelé v noci na 16. července opili, poprali a zdemolovali budovu. Při nemilosrdné řeži ničili a rozbíjeli všechno, na co narazili. Vyděšené děti se schovávaly do skříní a pod postele.

"Na tábor mě už nikdo nedostane," řekl Dominik rodičům po návratu domů.

"Byli jsme na dovolené v Egyptě, když nám kluk volal, co se stalo. Viděli jsme to tam až tři dny po rvačce a stejně jsme nemohli uvěřit svým očím. Na stěnách a na podlaze byla krev, nábytek byl rozbitý, všude střepy," nevěřícně kroutila hlavou jednatřicetiletá chlapcova matka Petra.

Krev na spacích pytlích

Také rodiče ostatních táborníků nejdříve nemohli uvěřit tomu, co jejich děti vyprávěly. Krev na spacích pytlích a šatech jejich potomků však většinu z nich přesvědčila. Patřila lidem, kteří se měli sedmnáct dní o děti mezi sedmi a čtrnácti lety starat. Místo toho se opili a riskovali zdraví i životy svých svěřenců.

"Rvali se i na pokojích. Házeli po sobě umyvadla. Kdyby některé z dětí trefili, nechci ani domýšlet, co by se stalo," rozhořčila se Petra. Řádění vychovatelů bylo skutečně zuřivé.

V budově bývalé školy nezůstalo vcelku nic, co by se dalo rozbít. Podle mluvčí klatovské policie Dany Ladmanové překročila škoda sto tisíc. "Rozbili okna, sociální zařízení, nábytek," řekla Právu.

Budovu nepoznal ani starosta

Budovu nepoznal ani starosta Kovčína František Liška. Přitom právě obec ji organizátorům letního tábora pronajala. "Bylo to hrozné. Vypadalo to tam jak po válce. Samá krev a střepy. Rozmlátili i lustry," připomněl apokalyptický obraz Liška. Jeho zástupce odvedl děti z budovy. Nevyspalé a vyděšené táborníky ubytoval v místním kulturáku.

Ráno se jim postaral i o snídani. "Jinak by byly hladové. V tom nepořádku se nedalo žádné jídlo připravovat," pokrčil rameny Liška. Některé z dětí skončily v péči psychologů, protože utrpěly trauma. Řada z nich už nikdy na žádný tábor nepojede.

Devatenáctiletého praktikanta už policie obvinila z výtržnictví a poškozování cizí věci. Jeho o dva roky mladší spolubojovník se zpovídá ze stejných činů.

"Oznámení na ně podal ten člověk, který tábor pořádal. Prý ho napadli. Jenže zpovídat by se měl spíš on. Jemu jsem svěřila své dítě. Měl si vybrat takové spolupracovníky, aby se nic podobného nemohlo stát," rozčiluje se maminka Petra Chlustinová.

Nedostupný organizátor

Organizátora tábora se Právu nepodařilo zkontaktovat. Mobilní telefon nezvedá. Na čísle je jen záznamník, který vybízí případné zájemce o tábor, aby nechali vzkaz.

Inzerát na cenově přijatelný dětský tábor s chovem koní, sportem a cykloturistikou se ještě po incidentu objevil v chomutovském týdeníku.