Hlavní obsah

Statisícové odškodné dal na charitu. Soudy mu ale vzkázaly, ať peníze vrátí

Právo, Petr Kozelka

Obrat o 180 stupňů předvedla česká justice v případu jednoho z vojenských odpíračů, který za minulého režimu kvůli svému přesvědčení odmítl nastoupit vojenskou službu a dostal za to 400 dnů vězení.

Rudolf Oprendek o rozhodnutí soudůVideo: Petr Kozelka, Právo

 
Článek

Rudolf Oprendek byl před čtyřmi lety rehabilitován a justice mu přiřkla 360 tisíc korun jako odškodné. Muž dal peníze na charitu, jenže o pár měsíců později soudy po odvolání vzkázaly, že muž na peníze nemá nárok a má je vrátit. Oprendek se proto obrátil na Ústavní soud (ÚS) a ten se za něj postavil.

Odpírač vojenské služby byl odsouzen Vojenským obvodovým soudem Prešov na konci roku 1981. Krajský soud v Ostravě ale o 30 let později rozsudek zrušil a muž u ministerstva spravedlnosti uplatnil nárok na odškodné za nezákonné vězení.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Soud mu následně přiklepl 360 tisíc korun. Jenže ministerstvo podalo odvolání a Městský soud v Praze a následně Nejvyšší soud určil, že muž na peníze nemá nárok, a nařídily mu, aby celou částku vrátil. Vězněným odpíračům totiž justice podle verdiktu ÚS nejprve přiznávala odškodnění podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, pak ale plénum ÚS dospělo k závěru, že Úmluvu nelze aplikovat na tyto případy.

V ústavní stížnosti Oprendek napsal, že většinu peněz už poslal na charitu, konkrétně na rekonstrukci domova pro seniory, a pokud by je měl vracet, bylo by to pro něj likvidační.

Podle ÚS postupovala justice necitlivě

ÚS se soudkyní Kateřinou Šimáčkovou upozornil na to, že justice v tomto případě postupovala necitlivě, byť se řídila podle později uznané výkladové chyby v předchozím verdiktu ÚS.

„Je lépe, když za uznanou výkladovou chybu ÚS ve prospěch obětí komunistického režimu zaplatí prostředky státního rozpočtu, než aby měly tyto oběti pocit, že s nimi i státní orgány demokratické režimu hrají nedůstojnou hru na zklamanou naději,“ vysvětlila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

„ÚS si byl vědom toho, že ambicí státních orgánů nemůže být odškodnění všech křivd minulého režimu, v pochybnostech ovšem mají soudy rozhodovat ve prospěch rehabilitace, a nikoli v její neprospěch. Demokratický režim nemá ke křivdě vytvořené nedemokratickým režimem přidávat křivdu další,“ konstatovala Šimáčková.

V podobné situaci jako Oprendek jsou i další odpírači vojenské služby, kteří by po změně judikatury měli peníze vracet. Mezi nimi je například i čtyřiadevadesátiletý muž, který má vracet přes milión korun.

Reklama

Výběr článků

Načítám