Podle odvolacího soudu byly splněny podmínky pro uložení výjimečného trestu, nikoliv však doživotního.

„Není zde dán důvod zvlášť zavrženíhodného provedení činu. Zvlášť zavrženíhodnou pohnutku jsme také neshledali, je tam ta sexuální porucha. Z toho důvodu jsme neuložili trest na doživotí,“ zdůvodnil zmírnění předseda senátu soudu Michal Hodoušek. Podle něj je ale závažnost Pekárova činu velmi vysoká a zároveň možnost jeho nápravy je obzvláště snížená. Což jsou dvě podmínky pro uložení výjimečného, v tomto případě třicetiletého, trestu.

Důkazy provedené královéhradeckým soudem, který Pekára loni v létě odsoudil, jsou podle Hodouška dostatečné k prokázání viny.

„Je nepochybné, že obžalovaný poškozenou úmyslně usmrtil,“ řekl Hodoušek. „Na místě nálezu poškozené byly nalezené zejména pachové stopy obžalovaného,” uvedl Hodoušek hlavní důkazy proti Pekárovi.

Obhajoba zpochybňovala důkazy

Pekára odsoudil Krajský soud v Hradci Králové loni v srpnu na doživotí za vraždu šestatřicetileté matky čtyř dětí z Pardubicka. Pekár měl ženu zavraždit v březnu 2013 na nezjištěném místě. Pekár podle obžaloby svou oběť mlátil, kopal, bodal, a nakonec ji uškrtil rukama a kabelem. Podle soudních znalců šlo o sexuálně motivovanou vraždu spáchanou sadistou.

Podle výsledků vyšetřování odvezl Pekár tělo ženy do asi sto kilometrů vzdáleného lesa u Sklené na Žďársku, kde jej hodil do příkopu a zakryl větvemi a hadry. Tělo našel druhý den náhodný kolemjdoucí.

„Obhajoba má za to, že s čím lze souhlasit, je, že obžalovaný byl s poškozenou v kontaktu. K činu ale neměl žádný motiv,“ uvedl v odvolání Pekárův obhájce Aleš Čáp a stejně jako následně i samotný Pekár zpochybnil důkazy provedené hradeckým soudem.

„Některé věci uvedené v rozsudku jsou zavádějící nebo lživé. Rozsudek se skládá ze slov ‚mohl‘, ‚měl příležitost‘, ‚soud se domnívá‘ a podobně. V celém rozsudku není jediný přímý důkaz, že jsem to byl já, kdo poškozenou zabil,“ podotkl Pekár. „Nejsem vrah. S její smrtí nemám nic společného, neměl jsem k ní nejmenší důvod,“ zakončil svou řeč Pekár a stejně jako jeho obhájce soudu navrhl rozsudek v celém rozsahu zrušit a vrátit k novému projednání, revizním posudkům a dalšímu výslechu svědků.

Státní zastupitelství podalo odvolání pouze proti uložení ochranného léčení pro Pekára. „Důvody pro uložení zabezpečovací detence zde jsou,“ navrhla státní zástupkyně přísnější ochranné opatření. Odvolací soud toto ale zamítl jako nedůvodné.

Vinu i sadismus odmítá

Muž svou vinu odmítá. Připustil, že ženu znal, pomáhala mu při krádežích a udržovali spolu intimní vztah.

Přiznal, že v den vraždy jí koupil za 200 korun pervitin a také s ní měl ve vypůjčeném bytě v Chocni pohlavní styk. Pak ji prý jejím autem odvezl zpět do Vysokého Mýta a ona odešla zkusit štěstí do jedné z tamních heren. To bylo naposledy, co ji údajně viděl.

Pekár odmítl i sadismus s tím, že by se projevil už dříve.

Jenže policie našla na Pekárově botě ženinu krev. Pekár tvrdí, že se na boty dostala, když jí ošetřoval ránu na prstu. Podle Pekára by se novou analýzou vzorku měl v krvi najít ajatin, kterým jí ránu dezinfikoval.

Pekár má za sebou bohatou kriminální kariéru, má na svědomí znásilnění a majetkovou trestnou činnost. Za mřížemi strávil více než dvacet let.