Přesně tahle skulina v zákoně hrála do noty veliteli Městské policie v Klatovech Františku Kacerovskému, kterého detektivové prošetřovali kvůli podezření, že zametl pod koberec dopravní přestupek starostova kamaráda.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Spis měl přes dva měsíce uložený v šuplíku a až poté, co na případ upozornilo Právo, jej postoupil správnímu orgánu.

„V zákoně o obecní policii stojí, že strážník je povinen oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek nebo jiný správní delikt, přičemž zde není uvedena žádná konkrétní lhůta,“ napsal policejní komisař Daniel Filus do odůvodnění, proč v jednání šéfa strážníků nespatřuje trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.

Snadno zneužitelný zákon

Poukázal dále na to, že v přestupkovém zákoně je sice uvedena lhůta k oznámení nejpozději do 30 dnů, ale ta se týká pouze Policie ČR. O strážnících v něm není ani zmínka.

Klatovský případ ukazuje, jak nedokonalost zákona o obecní policii, který platí od roku 1991, může být v přestupkové agendě snadno zneužitelná. Nebýt toho, že Právo se po případu pídilo, zůstal by viník spřízněný se starostou zřejmě nepotrestán. A přitom šlo o flagrantní porušení dopravních předpisů hraničící až s drzostí.

Místní starožitník Petr Semerád (67) totiž loni v září parkoval více než hodinu na zákazu zastavení v centru města a za oknem měl průkaz pro osoby se zdravotním postižením, který mu nepatřil. Při řešení přestupku na místě odmítl zaplatit pokutu s tím, že si to vyřídí se starostou.

Jak jeho prohřešek skončil, se Právo začalo zajímat na konci listopadu. Kacerovský tehdy reagoval tak, že přestupek ještě ke správnímu orgánu neodešel. „Něco jsme tam doplňovali,“ snažil se vysvětlit, co zbrzdilo spis na cestě k přestupkové komisi. Jaké doplnění měl konkrétně na mysli, ale nebyl schopen uvést.

Drží viníka v hrsti

Spis nakonec správnímu orgánu poslal, jenže v něm chyběl klíčový důkaz – záznam z bezpečnostních kamer, na kterém byl Semerádův přestupek zdokumentován a který byl také prvním impulsem k jednání strážníků.

„Nebylo možné ho stáhnout, neboť v té době probíhala rekonstrukce a oprava kamerového systému,“ vysvětloval Kacerovský na policii, která zmizení záznamu rovněž prošetřovala.

Bezpečnostní experti varují, že strážníci mohou u sebe zadržovat přestupky nejen z obyčejné lenosti, ale i úmyslně. „Jestliže tak činí záměrně, pak je tady situace, kdy mají toho přestupce v hrsti prakticky po celý rok. Mohou jej například vydírat,“ upozornil bývalý policista, který nyní pracuje jako konzultant v oblasti přestupkové agendy.