Hrubému hrozilo za obecné ohrožení až osm let vězení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně se na místě odvolala.

„Jsou tu pochybnosti. U celé řady skutků vůbec nebyla souvislost s obžalovaným,“ řekl předseda soudního senátu Okresního soudu v Liberci Pavel Pachner, který některé předložené důkazy zpochybnil.

K plechovce ředidla s otisky obžalovaného nalezené v jednom z domů, kde došlo k požáru, Pachner uvedl, že použití akcelerantu hoření nebylo prokázáno. „Tu plechovku mohl obžalovaný klidně zvednout a položit na parapet. Byly tam i další otisky,“ přišel s možným vysvětlením soudce.

V ohrožení byly desítky lidí

Řádění žháře děsilo obyvatele Liberce zhruba od poloviny roku 2010 do března 2011, kdy byl obžalovaný zadržen a putoval do vazby. Podle policie muž žhářské útoky zakládal zejména ve vícepodlažních domech, přičemž v ohrožení byly desítky nájemníků.

Na chodbách bytových domů s použitím hořlaviny zapaloval odložené krabice, letáky, ale i nábytek a dveře. Někteří obyvatelé se při požárech nadýchali zplodin z hoření a museli být ošetřeni v nemocnici.

Na vypátrání žháře byl v Liberci vyčleněn speciální vyšetřovací tým ZICO. Magistrát města Liberce dokonce vypsal finanční odměnu za informace, které by vedly k dopadení žháře. Zajištěné otisky ucha na dveřích nebo DNA na místě, kde hořelo, Hrubý vysvětlil tím, že rád sledoval obyvatele Liberce a poslouchal dění za dveřmi bytů.

„Nejvíce mě lákalo poslouchat, když lidé v bytě souloží. Mám podivnou zábavu, ale nikdy jsem nic nepodpálil,“ prohlásil obžalovaný před třemi lety u libereckého soudu, který se už tehdy rozsáhlým případem žhářství zabýval.

Soud tehdy rozhodl, že žhářské útoky má projednávat krajský soud, ale vrchní soud určil, aby o kauze rozhodoval okresní soud.