Kromě výjimečného trestu 30 let vězení by měl Kónya zaplatit napadenému téměř 500 tisíc korun a další milión zdravotní pojišťovně.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Státní zástupkyně i obžalovaný si ponechali lhůtu na podání odvolání. Pokud by však trest začal platit, pak si Kónya nejprve odsedí zbývajících 15 let předchozího trestu za vraždu, teprve poté by se mu začal odpočítávat tento 30letý trest.

Státní zástupkyně Lenka Faltusová ve svém závěrečném návrhu žádala uložení doživotního trestu. S tímto názorem se ale soud neztotožnil. „Nelze spolehlivě vyvrátit tvrzení obžalovaného, že šel skutečně rozbít umyvadlo, že nechtěl zaútočit na člověka,“ uvedl předseda senátu Miroslav Mjartan.

Můj klient byl již předem srozuměný s 30letým trestemobhájce odsouzeného

Doživotí lze podle něho uložit, dojde-li k usmrcení alespoň jednoho člověka. Na druhou stranu nebylo možné vzhledem k nebezpečnosti a závažnosti skutku uvažovat o trestu v základní trestní sazbě. Poté, co si obžalovaný trest odpyká, měl by podle pondělního verdiktu soudu nastoupit do zabezpečovací detence.

Činu litoval

K napadení spoluvězně došlo loni v březnu na sociálním zařízení u jednoho ze střežených pracovišť valdické věznice. „Obžalovaný napadl kladivem vážícím 680 gramů spoluvězně (52), kterému zasadil do oblasti hlavy nejméně pět úderů kovovou částí kladiva,“ uvedla Faltusová.

Poškozený mimo jiné přišel o levé oko a utržil mnohé zlomeniny na hlavě. Kónya se k činu doznal a údajně ho lituje.

Patrik Kónya přichází k soudu

Patrik Kónya přichází k soudu

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Zhruba půl roku před napadením mu vězeňský lékař vysadil léky na deprese, což mělo vést ke zhoršení jeho stavu. Když nemá své medikamenty, stává se prý nebezpečným. A od rána osudného dne věděl, že bude muset svůj vnitřní stav nějak vyventilovat.

„Neplánoval jsem to. Vzal jsem z pracovní klece kladivo, které jsme používali na palety, nikomu nic neřekl a šel na WC. Myslel jsem, že tam rozbiju toaletu nebo umyvadlo. Byl tam spoluvězeň, nevím, jestli jsme se bavili, ale já s ním žádný konflikt neměl. Pak mám najednou výpadek paměti,“ popsal vyšetřovatelům muž.

Detence má ochránit společnost

Kónya je i přes relativně nízký věk zkušeným recidivistou. Od svých 18 let strávil na svobodě pouhých 60 dnů.

„Můj klient byl již předem srozuměný s 30letým trestem,“ řekl obhájce obžalovaného Jiří Šlenc. Podle jeho názoru byla detence, která má následovat po odpykání trestu, uložena v rozporu se zákonem, protože Kónya netrpí duševní chorobou.

„Nakonec je otázka účelu, který detence má, tedy ochránit společnost, v daném případě spoluvězně, před dalším jednání. Vždyť i v detenčním ústavu bude přicházet do styku s odsouzenými a bude se mezi nimi pohybovat,“ dodal advokát.

Porota se však domnívá, že uložení zabezpečovací detence smysl má. „Jde o opatření, které se ukládá tam, kde hrozí recidiva. A uložení ochranné léčby není možné, neboť porucha osobnosti, kterou obžalovaný trpí, není léčitelná medicínskými prostředky,“ uvedl soudce Mjartan. Dodal však, že v průběhu výkonu trestu se mohou okolnosti změnit a detence se může změnit na léčbu.