Zatímco ještě nedávno museli gangsteři kvůli kódování svých hovorů vydávat desetitisíce korun za speciální šifrovací telefony, dnes stejnou službu odvedou masivně dostupné aplikace do chytrých telefonů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ty jsou zadarmo, nebo stojí maximálně několik desítek korun. A efekt je nevyhnutelný. Důležité zprávy i hovory obsahující tolik potřebné důkazy nebo alespoň indicie „létají“ v případě sofistikovanějších pachatelů z mobilu na mobil po internetu mimo dosah policie a v klasických odposleších se podle zkušeností kriminalistů z praxe řeší spíše už jen to, kdo obrazně řečeno nakoupí nebo vyvenčí psa.

I to jsou sice pro detektivy často velmi cenné poznatky, zejména pro jejich vlastní taktiku, nicméně důkazy o závažnější hospodářské, korupční nebo jakkoliv organizované trestné činnosti musejí policisté na rozdíl od dřívějších dob hledat jinde.

Problém je, že prakticky nikdy nelze zjistit všechny způsoby komunikace.bezpečnostní poradce Leopold Černý

„Odposlechy se pořád nasazují, ale že by ve větších kauzách přinesly důkazy, to už se takřka nestává,“ řekl Právu pod podmínkou anonymity jeden z detektivů specializující se na nejzávažnější organizovaný zločin.

Zachytí jen střípky

Tzv. uši podle něj pomáhají policistům spíše zjistit denní návyky podezřelých, místa pobytu nebo okruh jejich známých.

A za pravdu mu dává i bezpečnostní poradce Leopold Černý, který až do předloňska vedl klíčový odbor u policejního celostátního protikorupčního útvaru.
„Dopad na práci policie v souvislosti s dostupností a plošným rozšířením nových technologií je velmi významný, a to samozřejmě v negativním slova smyslu. Problém je, že prakticky nikdy nelze zjistit všechny způsoby komunikace, a už vůbec ne veškerý její obsah,“ konstatoval Černý.Podle něj se tak ve srovnání s dřívější dobou podaří zachytit jen střípky.

Viber, Whatsapp, Threema, Hangouts, Redphone nebo Skype. To jsou některé z aplikací, které se ke komunikaci přes internet v chytrých telefonech nejčastěji používají. Některé umějí jen posílat zprávy, jiné přidávají i možnost volání. A některé mají základní úroveň šifrování, jiné už ale využívají důmyslné a prakticky neprolomitelné kódy.

„Řadu těchto aplikací je velmi těžké odposlouchávat, jsou známy spíše teoretické, komplikované a náročné způsoby jejich prolomení,“ konstatoval IT odborník a bývalý šéfredaktor časopisu Lupa.cz Patrick Zandl.

Např. šifrující program Threema je oblíbený i mezi vlivnými byznysmeny nebo politiky.

Tato aplikace je specifická tím, že šifru přiděluje každému páru telefonů zvlášť.
Systém funguje tak, že oba telefony si unikátní klíč mezi sebou kontaktně vymění pomocí čtečky QR kódů a veškerá jejich vzájemná komunikace pak běží podle této jedinečné šifry.

V případě správného použití je takto zakódovaný tok zpráv zpětně nerozluštitelný.

Výjimky tvoří případy, jaký se stal například v kauze někdejší šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové (dnes Nečasové), která sice při komunikaci s Ivo Rittigem šifru používala, ale zprávy posléze nechala uložené v telefonu, do kterého nechala detektivům doslova ochotně nahlédnout ponechaným „továrním“ PIN kódem.

„Vývoj klade větší důraz na kvalitní kriminalisty a jejich kreativní operativní činnost, zejména s častým využíváním tzv. prostorových odposlechů a další dostupné, mnohdy však bohužel zastaralé techniky,“ řekl k tomu Černý.

Podle detektivů z terénu jsou štěnice namontované např. u podezřelých doma, v kancelářích nebo v autech velmi účinné, ale často s sebou nesou i problémy. „Nasazování tzv. prostoráků je poměrně nákladné a navíc jsou místa, kam se zkrátka kvůli zabezpečení nedostaneme,“ poznamenal v této souvislosti další z policejních operativců.

Právě na prostorových odposleších bylo v poslední době z velké části postaveno v rámci tzv. kauzy Nagyová například rozsáhlé šetření kolem pražských kmotrů Rittiga a Romana Janouška. Detektivům se podařilo osadit štěnicemi jejich kanceláře nebo v případě Rittiga hotelové prostory, kde vedli svá soukromá jednání.

Problémy s kvalitou

Rittig ale odposlech později objevil (policie má podezření, že dostal horký tip) a některé záznamy z Janouškovy kanceláře jsou zase značně nekvalitní. „To je u štěnic obecný problém, když už se podaří je třeba pomocí lsti nainstalovat, často je pak výsledek úplně nesrozumitelný,“ vysvětlil detektiv a doplnil, že policejní specialisté nemají kvůli dlouhodobému podfinancování vždy k dispozici tu nejmodernější techniku, která je ve světě dostupná.

S tím ale oficiální místa nesouhlasí. „K postihování sofistikované trestné činnosti je velmi důležitá neustálá modernizace a obnova technických prostředků a vybavení. K této obnově kontinuálně dochází a jedná se o významnou položku našeho rozpočtu,“ konstatoval v této souvislosti mluvčí Policejního prezidia David Schön.

Ke klasickým odposlechům a k jejich z důkazního hlediska klesajícímu významu se odmítl vyjádřit s tím, že jde o interní taktiku. „Mohu pouze sdělit, že na nástup nových technologií, konspiračních postupů pachatelů a obecně možností internetu jsme připraveni a naše specializovaná pracoviště jsou schopna odhalovat trestnou činnost i v těchto ztížených podmínkách,“ uvedl mluvčí.

Jenže sami policisté nebo příslušníci tajných služeb tuto tezi nabourávají, když při jakékoli citlivější komunikaci např. se svými zdroji z prostředí kvůli zachování diskrétnosti zhusta využívají zmíněné aplikace místo klasických GSM telefonů.